Daniel Sterzik – Vidlák: První důsledky…

18. 5. 2024

Atentát na Roberta Fica je klasickou černou labutí. Tedy událost, kterou víceméně nikdo nečekal, ale jejíž význam je tak veliký, že zasáhne do všech plánů i představ a seřadí všechny na nové startovní čáře. Události příštích týdnů budou všechny poměřovány právě tím, co se stalo na Slovensku a nemůže to být jinak.

První důsledky už jsou vidět. Odboráři zrušili svou demonstraci s to zcela bez náhrady. Vláda samozřejmě nezrušila ani důchodovou reformu, ani výpověď bez udání důvodu. Středula prostě dostal příležitost se ještě jednou zaskvět v plné Aspen nádheře. Agrární komora svůj protest ruší také a ještě uvažují o jiném termínu. Ale veřejnost už prostě nepřijde…, takže je to úplně stejné jako u Středuly. Poslední příležitost měla být teď ve středu. Další šance už nebude. Myslím, že Fico by si nepřál, aby to všichni vzdali, ale prostě se stalo. Odbory i profesní komory jsou mrtvé, cesta je uzavřena. Do voleb už zasáhnou jen volby, případně jiné černé labutě a po volbách bude všechno jinak. Současné průsery budou přebity novými, mnohem většími problémy.

Atentát na Fica totiž ANI V NEJMENŠÍM neuklidnil vášně, i kdyby Šimečka a Čaputová stokrát mluvili o klidu a náš skutečný prezident, Kolář, se k nim přidal. Od první minuty vyhřezla tak strašná špína, že zásah Země meteoritem by nebyl katastrofa, ale řešení. Dokonce mnohokrát zaznělo, že Fico si za atentát může sám. Nikdo nezapochyboval o svatosti své pravdy a svých postojů. Nikdo. Jediný, kdo se zklidnil, jsou zase dezoláti. TI nechtějí hrotit situaci. Pravda a láska se teprve rozjíždí. Vsaďte se, že vláda neuhne v ničem ani o píď.

První kroky k dnešku já vidím někde u první přímé prezidentské volby, kdy voliči Zemana nijak nerušili předvolební debaty knížete Kchárla, ale Volímkarlové chodili na Zemanovy debaty pískat. O pět let později chodili i s červenými trenýrkami a dělání bordelu začalo být organizované. Následně Milion chvilek hlásal nenávist vůči Babišovi, ačkoliv ho žádný soud neodsoudil a žádné důkazy se proti němu nenašly. A kvůli vyšetřování Babiše neumřel žádný svědek, narozdíl od Dozimetru, kde už jich umřelo pět (samozřejmě přirozenou smrtí po přejetí autem).

Na internetu si dneska už najdete jakékoliv nenávistné výroky na kohokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Všechno už tu bylo. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Kdokoliv, kdo vlezl do veřejného prostoru, tak byl zdehonestován, osračkován médii a když si dovolil odseknout nebo oplatit stejnou mincí, tak hned šířil nenávist. Skoro každý už o „těch druhých“ řekl něco, co bylo za čárou. David Matásek může po atentátu na Fica napsat „pic ho,“ ale běda, kdyby něco takového napsal kdokoliv z našeho tábora.

Ve čtvrtek jsem byl na předvolebním setkání s občany v Jihlavě a to víte, že tam přišel provokovat místní představitel pravdy a lásky Tomanec. Ten mohl řvát o zločincích, ale běda, kdyby se ho někdo dotknul. To by bylo násilí a šíření nenávisti.

Dvojí metr si teď začne vybírat svou daň.

V posledních dvou měsících jsem mnohokrát ventiloval svou obavu z války proti Rusku, která by nejspíš velmi rychle přešla v jadernou. Ale teď vidím, že bychom se spíš měli bát války proti vlastním spoluobčanům. Posledním geopolitickým dobrodružstvím na Ukrajině si totiž Západ ukousl příliš velké sousto. Už mi více znalých lidí řeklo, že všichni tady vědí, že je všechno v Bruseli, jen nevědí, jak z toho ven.

Často jsem slyšel, že musí být hůř, aby to lidem došlo. Vždycky jsem odpovídal, že když bude hůř, tak bude hůř především nám, obyčejným lidem. Křetínskému hůř nebude. Mluvil jsem o nedostupných lécích, nezaměstnanosti, drahotě, chudobě, ale nenapadlo mě, že součástí toho, že je hůř, je střílení na nepohodlné politiky. Od toho je jen krok ke střílení na nepohodlné řečníky… Pavlík Novotný měl kdysi jeden takový příspěvek, kde vysloveně dával návod, jak při zastřelení oponenta postupovat.

Nevěřím ve zklidnění situace. Víte proč? Copak si někdo z nás řekl, že už je to přes čáru a Fiala nám už tolik nevadí? Copak si liberálové řekli, že to přehnali a napřáhli směrem k nám ruce? Ani náhodou. Obě strany se jen utvrdily, že své oponenty musí porazit jednou provždy, protože ti druzí svoje hrozby myslí vážně a nejsou to jen rétorické a marketingové kecy. Liberálové se nevzdají svého great resetu a my se nevzdáme odporu vůči tomu.

Ano, Fico chtěl porazit majnstrýmová média. Chtěl porazit jednotnou mediální sorosovskou frontu. A přesně za to dostal tři kulky do břicha. Atentátník se tím netajil. Copak teď, po tom atentátu, už je není zapotřebí porazit? Copak se budou sorosovští novináři chovat líp? Copak dobrovolně odevzdají moc? Copak už je přešel grýndýl, přešlo je zrušení práva veta? Přešly je americké geopolitické hry za zachování unipolárního světa? Ani náhodou. Naléhavost jejich porážky je stejně nutná na Slovensku jako v Gruzii… Tam už se pěkně majdanuje.

Bez ohledu na to, že atentát spáchal jednoznačný příznivec Progresívného Slovenska, který se nijak netajil tím, proč to udělal, stejně z něj hned zkoušeli udělat russácký narativ. Soft power pokračuje… jen nám začíná přeskakovat do hard verze.

Mimochodem… ten Cintula je nejohroženější osoba na Slovensku. Pravda a láska strašně potřebuje, aby se mu ve vazbě stala nějaká nehoda a on už neměl možnost říct, že je hrdý progresivista a udělal to pro prezidentku Čaputovou a pro liberální demokracii.

Ne, nebude žádné uklidnění. Jen reset. Všichni se jen srovnali na nové startovní čáře a utvrdili se v tom, že s druhou stranou se nedá mluvit. Proč se s druhou stranou nedá mluvit? Protože tahle soft občanská válka začala už před deseti lety a už si všichni udělali příliš mnoho hříchů. Obě strany bez problémů mohou ukázat jakýkoliv incident, který předcházel tomu jejich. Tak nějak je to mezi Izraelem a Palestinou. Už si toho udělali tolik, že někdo prostě musí prohrát protože na kompromis je tam příliš mnoho krve.

Atentát na Fica nijak neuklidnil situaci. Naopak ji vyhrotil. Většinou to tak bývá. Atentát v Sarajevu také nevedl k uklidnění krize na Balkáně. Jedenácté září také nevedlo k uklidnění situace mezi USA a muslimskými zeměmi. Arabské jaro také nezařídilo odložení sporů a prohra Ukrajiny také nepovede ke klidu a nové prosperitě. Už to nejde.

Před dvěma roky jsem si říkal, že teď už vím, co je zapotřebí vykonat a pustil jsem se do toho. Ale doba, kdy jsem to nevěděl, byla lepší, protože o nic ještě nešlo. Tehdy ještě existovaly cesty zpět. Teď už to vypadá, že žádný návrat možný nebude. Ne, nejspíš nebude válka s Ruskem. Mnohem pravděpodobněji bude občanská válka mezi konzervativci a progresivisty. Mezi pravdoláskou a dezoláty. První krev už vytekla. Navíc začínají vycházet najevo podezření, že atentátník v tom nebyl sám a nešlo tedy o pomateného liberála, ale jsou v tom zakomponované ještě další osoby. Možná to souvisí i s hackerským vyvěšením zprávy na ČTK o atentátu na Pellegriniho, který údajně plánovala ukrajinská GUR a snad i naše BISka. A zmařilo to naše Vojenské zpravodajství. Možná proto byl Beroun odejít…

A pořád nevíme, proč v Praze střílel Dejvy Kozy… zřejmě je to tak výbušné, že to může ven až po volbách… Knihu o spiknutí proti Zemanovi jsem také přečetl jedním dechem…

Tož, Sarajevský atentát už máme, kompromis je v takové atmosféře v podstatě vyloučen… máme super vyhlídky. Jak to říkal Ivo Budil? Hrozí nám pád do režimů ala latinská Amerika, sice bez tanečnic, ale zato s islamizací…

Autor: 
Daniel Sterzik – Vidlák
Zdroj: 
Litterate