Summit BRICS v Kazani přinesl spíše umírněná prohlášení a obecnou závěrečnou deklaraci, což v některých pozorovatelích vyvolalo mírné zklamání. Přesto se v pozadí odehrává důležitá práce, kterou realizují pracovní a expertní skupiny. V letošním roce proběhlo více než dvě stě setkání, což svědčí o tom, že BRICS není pouze symbolickým sdružením.
Tato rostoucí aktivita budí pozornost i tam, kde není přímo viditelná. Západní média letos přinášela nespočet varovných zprávy od renomovaných autorů, kteří se zaměřují na podstatná jednání mimo veřejné kamery a reflektory.
Příklon některých států k BRICS navíc odráží měnící se rozvojové potřeby mnoha zemí, které již nenacházejí odpovědi v západních modelech demokratizace.
Zajímavé souvislosti přinesl nedávný teroristický útok v Turecku, který se shodoval s návštěvou prezidenta Erdogana v Kazani. Ten na setkání BRICS přesto odcestoval a setkal se s ruskými a čínskými delegáty, s nimiž pravděpodobně řešil i širší témata přesahující ekonomické problémy Turecka.
Tento summit byl největší v historii BRICS, což dokládá rostoucí zájem o spolupráci i navzdory sankcím a tlaku západních zemí. Zvláštní pozornost přitáhla neúčast saúdskoarabského korunního prince Mohammeda, který má vlastní spory s USA, a zároveň potvrzená účast zástupců Spojených arabských emirátů a dalších zemí.
Zajímavý komentář měl i Mezinárodní měnový fond, který uvedl, že během příštích pěti let bude globální ekonomika více závislá na zemích BRICS než na zemích G7.
Organizace BRICS, navíc letos představila nový koncept "partnerských zemí". Podle uniklých dokumentů jde o státy jako Turecko, Kazachstán, Uzbekistán, Alžírsko, Bělorusko, Bolívie, Kuba, Indonésie, Malajsie, Nigérie, Thajsko, Uganda a Vietnam.
Hlavním očekávaným bodem letošního summitu bylo zavedení nového platebního systému, který by umožnil nezávislé fungování členů této skupiny mimo tradiční západní finanční struktury. Tento bod však byl zahrnut pouze okrajově, a proto je vhodné podívat se na agendu projednávanou před summitem a během paralelního jednání. Historie událostí před summitem proto poskytuje cenný pohled na tato paralelní jednání probíhající na různých úrovních.
Zájem o nový finanční rámec je výrazný, a to i díky angažovanosti prezidenta Putina, který navzdory náročnému harmonogramu zahrnujícímu bilaterální schůzky a hostitelské povinnosti věnoval čas jednání s prezidentkou Nové rozvojové banky BRICS, Dilmou Rousseffovou, hned první den summitu.
Tento summit představuje historicky jedinečný okamžik. Světový řád se nachází ve stavu křehké rovnováhy, kdy současná situace připomíná konec druhé světové války, po němž následovala konference v Bretton Woods. Podobně může i BRICS nyní přinést základ pro nové globální uspořádání, přičemž Rusko se díky své soběstačnosti stává klíčovou silou, která dokáže prezentovat argumenty na tento proměnlivý vývoj.
Nestabilita stávajícího finančního systému naznačuje, že změna světového uspořádání by nemusela trvat desítky let. BRICS nabízí možnost nové cesty k rozvoji, která podporuje nezávislost a odlišné kulturní hodnoty zúčastněných států, a stává se tak zajímavou alternativou k dosavadním západním strukturám.
Již v únoru ruský ministr financí Anton Siluanov oznámil, že Rusko plánuje navrhnout nový finanční systém pro zajištění obchodních transakcí v rámci BRICS. Na schůzce ministrů financí BRICS v Sao Paulu vyjádřil potřebu vytvoření finančního systému nezávislého na politických vlivech, který umožní stabilní a funkční obchod mezi členskými zeměmi. Siluanov dodal, že by tento systém měl být založen na digitálních a blockchainových principech, aby byl levný a snadno dostupný.
Projekt mBridge, který zajišťuje digitální platformu pro centrální banky na blockchainové technologii, představuje zajímavý precedent. Platforma umožňuje přeshraniční platby s téměř nulovými náklady a zkracuje dobu převodu z dnů na vteřiny. Vyvinutý ve spolupráci s Bankou pro mezinárodní platby, čínskou, hongkongskou, thajskou a SAE centrální bankou, projekt mBridge dosáhl "minimální životaschopné úrovně" s dalšími 31 institucemi jako pozorovateli.
Plán BRICS Bridge, popsaný v ruské zprávě, se inspiruje právě tímto projektem mBridge. Jeho cílem je vytvořit nezávislou nadnárodní platformu pro přeshraniční platby spravovanou centrálními bankami BRICS. Tato struktura, rozvíjená v Asii od roku 2019, dosáhla pozoruhodného úspěchu a dle některých názorů může sloužit jako základ pro další rozvoj BRICS.
Na okraj summitu ruský ministr Siluanov uvedl, že BRICS Bridge nebude napodobeninou systému SWIFT, ale nabídne vlastní možnosti pro finanční transakce i přenos informací. Základní obrysy nového globálního finančního systému se tak postupně krystalizují.
K tomu ode mne:
Zavádění mBridge je a bude technicky i politicky náročné. Pro většinu zemí, které jsou či budou součástí projektu, znamená řešení otázky – jak se vymanit z drtivého objetí dolaru (importu inflace vznikající emitováním nekrytého dolaru i potenciálním sankcím využívajícím dolar jako finanční nástroj vydírání) a přitom nepřijít o dolarová aktiva.
Z hlediska pěstování vize je důležité, abychom včas zabránili tomu, že se dostaneme mezi země hájící nehájitelné a určené k odpisu. Tj. abychom při vytváření vícepolárního světa nezůstali v oblasti určené k odpisu, do které silnější budou vyvážet toxické odpady své bezvýchodnosti.