Aktuálně

Nastává období radikalizace, období hledání jasnějších řešení než slibování lepších zítřků. Své úlohy by se měla chopit levice, která by měla vystoupit v pozici hájení národních, lidských a pracovních zájmů lidí. Bohužel z toho levice v celé Evropě vycouvala, vybíjí se v jednotlivostech a v tématech, které lidi v běžném každodenním životě absolutně nezajímají.

Z obsahu jednání Postupimské konference i z dalších dokumentů vyplývá, že odsun německého obyvatelstva uskutečněný před zahájením této konference byl na ní velmocemi se souhlasem vzat na vědomí a dodatečně byl potvrzen. Další transfer se uskutečňoval v souladu s rozhodnutím této konference.

Mistr Sun (Sun-ć v „Umění války“) nás učí důkladně zhodnotit situaci i naděje na prosazení vlastních záměrů. Základem válečného umění totiž není demonstrace síly, ale předvídavost, schopnost odhadnout protivníka a prosadit se vůči němu bez zbytečného prolévání krve a ztrát.

Říká se o popularitě, že je to „mrška nestálá a vrtkavá“. V politice toto rčení platí dvojnásob. Ve svém článku se pokusím rozvíjet a filosoficky analyzovat svou domněnku o tom, že „největším protivníkem Andreje Babiše bude znovu čas“. Skoro bych zde použil parafrázi z názvu jednoho kriminálního filmu: Čas nepracuje pro Babiše. Proč mám ten pocit?