Z Memoranda o studii národní bezpečnosti č. 200 (USA)

26. 12. 2020

...národního měnového fondu a Světové banky závisí na ochotě rozvojových zemí přijmout Washigtonem diktovaná opatření porodnosti. NSSM 200 (Memorandum o studii národní bezpečnosti č. 200,, 10. 12. 1974) https://pdf.usaid.gov/pdf_docs/PCAAB500.pdf výslovně označila třináct států jako klíčová země, ke kterým směřuje „speciální politický a strategický zájem“ Spojených států amerických. Jednalo se o Indii, Pákistán, Bangladéš, indonesii, Thajsko, Nigerii, Filipiny, Turecko, Egypt, Etiopii, Mexiko a Kolumbii. Nárůst počtu obyvatelstva v těchto zemích je z hlediska státních zájmů USA dle Kissingera považován za obzvláště znepokojující.“

Henry Kissinger je úzce spjatý s Rothschildy, Rockefellery a Billem a Melindou Gatesovými. BillGates vystoupil 18. února 2010 na výroční konferenciTEDu v kalifornkém Long Beach (=TED = Technology, Entertainment, Design = Technologie, zábava, design) s přednáškou nazvanou „Innovating to Zero!“ (=Inovacemi k nule!). Po několika minutách přešel rovnou k věci:

... Jako první je tu přelidnění. Dnes žije na tomto světě 6,8 miliardy lidí, brzy jich může být devět miliard. Jestliže s pomocí nových očkovacích látek, zdravotní péče a reprodukční medicíny odvedeme celou práci, můžeme toto číslo o 10 až 15 procent snížit.

kissinger.jpg

Zde se kruh opět uzavírá a potkává s eugenickými programy Rockefellerů. Tajný iluminátský ministr zahraničí Gates, s milou a přátelskou tváří skrytou za kulatými brýlemi, veřejně prohlásil, že skrze svou Nadaci Billa a Melindy Gatesových strká za účelem snížení počtu obyvatel Země miliony dolarů do vývoje speciálního očkování. To je impulsem k vážné úvaze, ... s. 288

http://www.nwoo.org/2016/12/06/nssm-200-americky-plan-globalniho-demogra...

 

 

 

 

 


NSSM-200: Americký plán globálního demografického řízení

51MWxSBzbGL._SX258_BO1,204,203,200_Na začátku listopadu bývalý ředitel oddělení světové populace při OSN Joseph Shami publikoval zásadní článek "Historický zvrat populace", v němž je probírán bezprecedentní zlom ve světové demografii – dětí je v celosvětovém měřítku stále méně a starších – stále více. Je symbolické, že přesně před 41 lety, 26. listopadu 1975, bylo v USA přijato Memorandum pro národní bezpečnost USA NSSM-200 (National Security Study Memorandum), v němž byl stanoven úkol dostat pod kontrolu růst světové populace a zajistit globální pokles porodnosti. Důvodem byla skutečnost, že budoucí růst populace představuje hrozbu pro dominanci USA nad světovými zdroji, protože se zvyšuje politická nestabilita ve světě, zejména v rychle rostoucích regionech. Stačilo méně než půl století, aby se lidstvo ocitlo před skutečnou hrozbou konce důchodového systému již v globálním měřítku.

 

Shami poukazuje na to, že jen před půl stoletím, v roce 1965, byl ve světě poměr mezi dětmi do 15 let a starými lidmi od 65 let výše zhruba 7 : 1, a to včetně Afriky (14 : 1), Asie a Latinské Ameriky (11 : 1), Evropy a Severní Ameriky (3 : 1). V současné době je podle údajů OSN tento podíl ve světě dokonce i nižší než 3 : 1 a stále se zhoršuje, přičemž na globální věkové pyramidě je patrné, že zhruba před 30 lety se prudce změnil přírůstek mladšího obyvatelstva. Již za 10 let memorandum NSSM-200 přineslo své zlé plody. Svět začal rychle stárnout…

NSSM-200

Memorandu NSSM-200 bylo dvoustým analytickým dokumentem předloženým poradcem pro národní bezpečnost Henry Kissingerem prezidentovi USA. 26. listopadu 1975 byl prezidentem Geraldem Fordem schválen a zůstal utajen až do počátku 90. let. S rozpadem SSSR však bylo možné už leccos přestat skrývat.

Přestože USA představují 6 % světové populace, píše se v memorandu, spotřebují třetinu ve světě vynaložených zdrojů a ty se většinou nacházejí v oblastech s rychle rostoucím počtem obyvatel. Proto je v zájmu USA vzít pod kontrolu v těchto oblastech růst populace, který by mohl mít nepředvídatelné následky. Spojené státy tak doporučily zahájit dlouhodobý program snižování porodnosti po celém světě všemi dostupnými metodami se zapojením různých mezinárodních organizací – WHO, UNICEF, UNESCO, Světové banky, Mezinárodní federace pro "plánované rodičovství" a tak dále.

Americké zájmy byly nejvíce ohroženy ve 13 zemích: v Indii, Bangladéši, Pákistánu, Indonésii, Thajsku, Filipínách, Turecku, Nigérii, Egyptě, Etiopii, Mexiku, Kolumbii a Brazílii. Některé z nich se již dnes přestávají reprodukovat (Thajsko), některé jsou už na pokraji (Indonésie, Turecko, Mexiko, Kolumbie a Brazílie).

kissinger

Kissinger uvádí cesty, jak tohoto cíle dosáhnout:

1. Provádění "plánovaného rodičovství" jako integrální součásti zdravotnických systémů "nedorozvinutých" zemí a tvrdé propojení rozvoje všech zdravotnických služeb, zejména v oblasti mateřství a dětského lékařství, s "plánovaným rodičovstvím". Jednoduše řečeno - medicína výměnou za snížení porodnosti.

2. Vývoj lékařských technologií k neutralizaci a potlačení lidské efektivní plodnosti.

3. Zavedení "plánovaného rodičovství" do vědomí mladé generace jako práva (bezpečný sex a podobně), to znamená duchovní rozvrat. Navíc se v memorandu doporučuje "ovlivnění“ národních lídrů v tomto směru.

Po 40 letech můžeme s hořkostí konstatovat, že plán dosáhl úspěchu, když výzvu prezidenta Turecka Recepa Erdogana porodit tři děti dokonce i mnozí Turci smetli se zničující kritikou – navíc se v hlavách lidí zakořenil plán nadnárodních elit na snížení populace jako by to byl jejich OSOBNÍ výběr na právo "plánování rodiny" (ve skutečnosti – mít co nejméně dětí).

Kissinger píše o tom, že "je nutné urychleně přijmout sérii opatření na zahájení poklesu porodnosti a udělat to efektivně v 70. a 80. letech". Nyní při zpětném pohledu je jasné, že zkaženost, která se stala normou v Hollywoodu v té době (jak diametrálně odlišné jsou filmy vytvořené do roku 1960!) byla součástí globálního plánu.

"Klíčový faktor efektivního využití stávajících antikoncepčních technik byl a zůstává věcí školství. I když úsilí zaměřené na dospělou populaci se rozhodně nesmí snižovat, je třeba se soustředit především na nejmladší pokolení těch, kteří jsou nyní v základní škole, nebo ještě mladší," - navrhuje Kissinger.

image_big_94914

Memorandum předpokládá "orientaci nových generací na vytvoření rodiny s málo dětmi". "Zatím je požadovaná velikost rodiny – čtyři a více dětí". Proto je naprosto nutné přesvědčit široké masy o tom, že v jejich individuálních i národních zájmech je mít v průměru tří a později jen dvě děti," píše se v tajném plánu. Aby nevznikalo podezření, "musíme se postarat o to, aby naše činnost nebylarozvojovými zeměmi vnímána jako politika vyspělé země namířená proti těmto zemím ".

Co se týče organizací plnících tento plán, pak "USA by měly spojit dárcovské země, WHO, Fond Organizace spojených národů, UNICEF a Světovou banku k vytvoření konsorcia, které by pomáhalo nejpotřebnějším zemím v organizaci... systému zdravotní péče, jejíž nedílnou součástí se stane plánování rodiny". UNESCO nabídlo vést práce s žáky základní školy. Původ současné školní sexuální výchovy je tedy třeba hledat právě zde.

Je pozoruhodné, že v roce 1989 na stránkách časopisu "Washington Quarterly" vyzval Pentagon v článku "Globální demografické trendy do roku 2010 s ohledem na bezpečnosti USA" zcela otevřeně k tomu, aby k "plánování populace" byl přidánstatus programu vývoje nových druhů zbraní! Není známo, zda tak bylo učiněno, ale v reálu se NSSM-200 stalo skutečnou zbraní v demografické válce rozpoutané proti celému světu. A lidstvo čelí v ní probleskující reálné hrozbě po rážky azotročení. Ve skutečnosti to mělo globální charakter, přestože schválení proběhlo pouze v podmínkách státu. Skutečným zákazníkem totiž byli hráči daleko větší.

Objednávka nadnárodních elit

Podle historika Andreje Fursova byla v roce 1974 v USA ukončena "plíživá revoluce", která započala zavražděním Johna F. Kennedyho a dokončena sesazením Richarda Nixona, kdy se moci nad USA zmocnily transnacionální korporace upravené v nadnárodními struktury. V té době byly vytvořeny Římský klub (1968) a Trilaterální komise (1973). Kissinger byl jedním z jejich aktivních účastníků a de facto Spojeným státům v 70. letech vládl. Zajímavé je, že memorandum NSSM-200 bylopředloženo novému prezidentovi Fordovi čtyři měsíce poté, co byl sesazen Nixon.

geraldford

Jak píše specialistka na uzavřené západní struktury Olga Četvěrikova, na začátku 70. let transnacionální byznys po té, co "vyčerpal" vše nezbytné z ekonomiky masové spotřeby a státu "všeobecného blahobytu", dospěl k závěru, že je třeba již rozvíjet strategii globálního řízení. Římský klub a Trilaterální komise se staly novými krycími strukturami (o skutečných se lze jen dohadovat) spojujícími zástupce světové politické, finanční a vědecké elity a uvádějícími do života myšlenky globalismu. Právě v těchto letech se objevují zprávy Římského klubu "Meze růstu" (1972) s cílem dostat pod kontrolu růst populace světa, "Lidstvo u bodu zvratu" (1974), "Revize mezinárodního uspořádání" (1975) - jejichž názvy mluví samy za sebe - stejně jako slavná "Krize demokracie" (1975) – o potřebě vytvoření "řízené demokracie" v zájmu vládnoucích elit. Právě ony a ne stát USA byly hlavními zákazníky plánu na totální kontrolu světové populace, zpočátku – na úrovni řízení počtu.

Tehdy byl zaveden nový, ne zcela přesný termín „udržitelný rozvoj". "Sustainable development" znamená spíše „rozvoj podporovaný s ohledem na dlouhodobý zájem“, to znamená řízený. Tak v 70. letech přišel na svět nový cíl – globální řízení v zájmu světové ekologie. Nicméně cílem nadnárodních elit byla a zůstává globální moc. Omezení porodnosti kvůli péči o životní prostředí je pouze jedním z prostředků.

Mezinárodní legalizace

V roce 1994 byl na „Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji“ v Káhiře přijat Program činnosti, v němž bylo potvrzeno právo všech manželských párů i jednotlivců svobodně a zodpovědně rozhodnout o počtu svých dětí a o době jejich narození. Nové na tomto Programu akce bylo to, že v centru pozornosti musí být člověk a jeho práva. Zajištění všeobecného přístupu k "službám plánovaného rodičovství" (tj. způsobů snížení porodnosti) bylo definováno jako jeden z hlavních cílů v globálním měřítku. To znamená, že nespokojenost lidstva se "službami plánovaného rodičovství" a se svým rychlým růstem byla stanovena jako postulát. Kurz na celosvětové snížení porodnosti byl legalizován.

Tragické následky

Podle prognózy OSN (střední varianta), počet obyvatel planety bude růst až do konce XXI. století.

-tabulka1

Nicméně tempo růstu bude klesat.

-tabulka2

Klesat bude i celková míra porodnosti. V polovině století průměrná porodnost na Zemi klesne pod úroveň prosté reprodukce a pak lidstvo začne vymírat, i když jeho počet bude setrvačností ještě růst.

-tabulka3

Spolu s tím se bude zhoršovat věková struktura světové populace. Od poloviny 60. let, kdy děti tvořily 40 % světového obyvatelstva, se jejich počet neustále snižoval. Podíl starých lidí však po celé toto období rostl a bude růst i nadále. Současná trojnásobná převaha dětí bude dvojnásobnou po roce 2030 a okolo roku 2070 bude dětí méně než starých. Země se stane planetou starců. Nicméně velké problémy začínají už nyní, protože všechny tyto tendence působí, a to zejména v „rozvitých zemích“, a práceschopných lidí ubývá.

-tabulka4

Průměrný věk obyvatel Země také neustále roste. Za 40 let stoupl z 21 let na 30 let, ale na konci století dosáhne 42 let. Svět se stane světem starců. Problém je v tom, že staří lidé v té době už nebudou důchodci: důchody jim nebude mít kdo platit.

-tabulka5

Na všech grafech si lze všimnout, že prvních 20 - 25 let po druhé světové válce počet obyvatel opravdu rychle rostl: narůstal počet dětí, zrychlil se roční populační růst, porodnost byla velmi vysoká (asi 5), průměrný věk se snížil. Svět byl světem mládeže, která měla budovat budoucnost, a to vzbuzovalo optimismus. Neuplynulo však ani půl století a jak svět rychle zestárl, budoucnost zešedla a zúžila se na to hlavní - starost o živobytí.

Chmurné vyhlídky

V roce 1970 bylo na Zemi pouze 0,7 % obyvatel starších 80 let. Podle prognózy OSN ke konci XXI. století to bude už téměř každý desátý. V roce 1995 se Itálie stala první zemí světa, kde počet lidí starších než 65 let překročil počet dětí do 15 let, a pak tímto zlověstným zlomem prošly téměř všechny země Evropy. Stárnutí čeká celý svět: do roku 2050 bude již všude kromě Afriky podíl obyvatel nad 60 let tvořit 25 – 30 %!

-tabulka6

Vše bude probíhat na pozadí snižující se porodnosti. Již 75 zemí (téměř polovina obyvatel Země) má úroveň porodnosti pod úrovní prosté reprodukce, což je jen něco málo přes dvě děti na jednu ženu. Celkově to je ve světě asi 2,5, což je jen o málo vyšší než úroveň jednoduchého nahrazování generací.

To znamená, že téměř polovina planety již fakticky vymírá, ale před reálnou vyhlídkou globálního vymírání se nachází celá planeta. Struktura populace se rychle zhoršuje prakticky po celém světě. A spolu s ní se nad principem sociálního státu vznáší reálná hrozba zániku. Jak je vidět z globální mapy porodnosti, téměř v celém světě kromě Afriky a některých zemí v jižní Asii je celkový koeficient porodnosti pod světovým průměrem.

To znamená, že kromě těchto regionů skoro celý svět je buď před bezprostřední hrozbou neschopnosti sebeobnovy, nebo ve stavu skrytého vymírání (kdy počet obyvatel sice stále ze setrvačnosti roste, ale porodnost je již pod úrovní reprodukce), anebo ve fázi vymírání zjevného (Evropa). "Konec dějin", o kterém snil Fukujama, je zcela reálný, a v demografickém měření dobře patrný.

-tabulka7

OSN předpovídá, že do konce XXI. století bude prakticky celý svět vymírat: porodnost bude poskytovat možnost reprodukovat obyvatelstvo pouze v některých zemích střední Afriky. Tento řízený "udržitelný rozvoj" se stane totální kontrolou, výměnou za zachování života stárnoucí populace, kterou bude zajímat jen příspěvek na stáří. "Plánování rodiny" se v dlouhodobém horizontu ukazuje jako pomalý způsob, jak odebrat lidstvu jeho svobodu výměnou za chiméru "reprodukčních práv". Právě právo na plození bylo vystaveno největšímu množství překážek. To vysvětluje globální snížení finanční podpory rodin. A ke snížení porodnosti i nadále budou fungovat všechny možné nástroje jako: propaganda sobectví, individualismu, karierismus, konzum, rovnost, sodomie, antikoncepce, sterilizace, potraty, eutanázie, zhýralost a další ohavnosti. To, že tento plán nepodléhá revizi ani nyní, je zřejmé ze zmínky nedávno nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, který řekl, že v případě „sodomitských manželství" je "otázka již vyřešena".

Ustálený stav lidstva, o kterém sní někteří fantastové, kdy počet obyvatel prostě přejde ke stabilnímu nulovému růst populace, není možný bez rozbití základních institucí – manželství a státu. Dříve než lidstvo dosáhne tohoto imaginárního stabilního stavu, je odsouzeno ke katastrofálnímu zhoršení své sociálně-ekonomické situace, kdy raději souhlasí s předáním veškeré moci do soukromých rukou, jen aby mu zabezpečovala nějaké to minimum, které "demograficky vyčerpaný" stát už nebude schopen plnit. A právě to bude hvězdným časem nadnárodních korp orací, které oznámí, že tyto služby, jež už stát nedokáže unést, budou provádět daleko efektivněji, a veškerou moc převezmou do svých rukou. Ve skutečnosti se proces diskreditace státu jako účinného hospodářského regulátoru odvíjí již několik desítek let, kdy soukromé společnosti duplikují státní instituce pod záminkou, že tuto roli údajně plní daleko efektivněji. Prý jaký je rozdíl, kdo poskytuje služby obyvatelstvu, protože stát je jen nástrojem poskytování služeb. Termín "veřejné služby" se nešíří pro nic za nic.

A co se týče vytouženého stabilního stavu, pak v demografické vědě je stabilní populací myšlen stav, který je charakterizován konstantní úrovní porodnosti a úmrtnosti a neměnnou věkovou strukturou. To například znamená, že stabilně vymírající obyvatelstvo je také stabilní, protože za stejnou dobu se mění na stejnou relativní hodnotu, jen "mínus". "Udržitelný rozvoj" je ve skutečnosti plánovaným a řízeným snižováním.

V Rusku plán NSSM-200 v mnoha směrech dosáhl svých cílů. "Rychlé politické, ekonomické, sociální a demografické změny, které proběhly v Ruské federaci v 90. letech, mají historický význam a dalekosáhlé důsledky", - je uvedeno ve zprávě mise Fondu populace OSN. Bohužel, je to tak: škody způsobené Rusku budou zemi ovlivňovat celá desetiletí. Nicméně od začátku XXI. století se země vydala na cestu k oživení suverenity. Jak píší psycholožky Irina Medveděva a Tatiana Šišova,"Ruská politika by měla být zaměřena na vytváření a ochranu života, a ne na plánování nebytí". Ve stejné době však politiku země svým jednáním či naopak nečinností do značné míry určují i její obyvatelé.

Zdroj: http://zakonvremeni.ru/component/content/article/9-5-/29367-nssm-200-41-god-nazad-v-ssha-byl-prinyat-plan-globalnogo-demograficheskogo-upravleniya.html