Jiří Korostenski: Národní výbor v Českých Budějovicích v závěrečné fázi války – část III.

27. 4. 2020

Je rovněž velmi pravděpodobné, že mezi prvními vznikla v Českých Budějovicích skupina kolem známého předválečného člena KSČ Františka Liebla, který se vrátil v první polovině roku 1944 z koncentračního tábora. Střediskem příprav k vytvoření skupiny se stalo Suché Vrbné, které obklopovalo několik průmyslových závodů, jako byly smaltovny, podnik leteckého průmyslu Leichtbau, tužkárna Grafo, železnice a elektrárna. V Suchém Vrbném měla již před okupací komunistická strana značný vliv, který v průběhu války ještě zesílil. Platným pomocníkem Fr. Liebla se stal pracovník podniku Leichtbau Bohumil Růžička. Ten se také spojil s další skupinou mladých komunistů ze severovýchodní části města, hlavně ze Skuherského ulice. Do této skupiny patřili zejména Oldřich Nouza, František Novotný, Richard Šerý a Vilém Hnilička. V obou skupinách odbojáři postupně došli k poznání, že význam budoucího národního výboru bude bez tiskového orgánu mizivě malý. Proto se na schůzce v Nouzově bytě ve Skuherského ulici dohodli, že založí krajový tiskový orgán komunistické strany v jižních Čechách. Při této schůzce se mladým ilegalistům stalo, že na ni přišel i bývalý činovník českobudějovického Kuratoria pro mládež František Bonuš. Proto účastníci schůzky (Oldřich Nouza st., Karel Augustin, Přibyl, Hana Augustinová, Marie Jeanová, Richard Šerý) museli nejdříve nezvaného hosta vyprovodit a teprve poté pokračovat v práci. Po krátké diskusi byl stanoven název novin Jihočeská pravda a první číslo vyšlo 19. května 1945.

            Snad již koncem roku 1944 se začala ve vnitřním městě, konkrétně v Široké ulici č. 7 v bytě Karla Šerého scházet další skupina komunistů, kteří jednali o tom, jak převzít moc po pádu nacistického Německa a jak zajistit nejnutnější zásobování pro město v prvních dnech po osvobození. Ve skupině pracovali aktivně zejména Fr. Schweighofer, Jan Greiner, Tomáš, Jan a Ludvík Šerých, Leopold Švácha a Semerád. Jan Greiner fungoval jako spojka mezi touto skupinou a skupinou významného sociálně demokratického činitele MUDr. R. Bureše, který již před druhou světovou válkou zaujímal výrazně levicová stanoviska v českobudějovické organizaci sociálně demokratické strany a pracoval aktivně jako předseda Svazu přátel SSSR v Českých Budějovicích.

            K velké skupině s rozsáhlými kontakty usilujícími o vytvoření národního výboru patřili od dubna 1945 lidé tzv. Votrubova cestou_k_vitezstvi_.jpg(Stanislav Votruba – prvorepublikový redaktor národně socialistické Stráže lidu v Českých Budějovicích) národního výboru. V jeho struktuře se objevili zástupci strany sociálně demokratické Stanislav Nový, Freiwilig, Josef Ponec), lidové (Rudolf Tesař, Antonín Jurásek, JUC, Svoboda) a národně socialistické Fr. Hubáček, Václav Piloušek, Karel Hanzal. Postupně se přidávali další, včetně komunisty Karla Zahoříka. V okresní nemocenské pojišťovně (dnes budova Polikliniky sever na Sadech) působila národně socialistická skupina za vedení Václava Pilouška, Pokorného, Hanzala a Pence. Vesměs se jednalo o předválečné činovníky národně socialistické organizace. Václav Piloušek postupně navázal kontakt s MUDr. R. Burešem, který dlel v Pištíně. Kontakty mezi jednotlivými skupinami se prohlubovaly na různých tajných schůzkách, kde  vedoucí představitelé jednotlivých skupin upřesňovali počty lidí, schopných vystupovat v zájmu vznikající republiky.  Když bylo dosaženo určitého stupně informovanosti mezi jednotlivými skupinami, došlo z iniciativy MUDr. Rudolfa Bureše, Agustina Procházka a Bohumíra Růžičky, snad koncem dubna 1945, k setkání představitelů jednotlivých skupin usilujících o vznik národního výboru. Jedna z takových schůzek se konala v době před pátým květnem v budově vojenského stavebního úřadu Heresbauamtu v Divadelní ulici. Na schůzce zjišťoval plk. Vávra, člen vojenského vedení RNV, jaký počet lidí z jednotlivých skupin je připraveno pro případ potřeby. Bylo upřesněno základní složení národního výboru a s každým potenciálním členem hovořil vedoucí, snad František Liebl, zvlášť.

            K formování národního výboru chtěli přispět i zástupci podnikatelských elit a představitelé státní moci, jako např. Ing. Leopold Hájíček, vrchní komisař politické správy ing. Kamil Fontán, okresní hejtman Stanislav Mareš a někteří ředitelé průmyslových podniků ve městě. Tato skupina se ale neprosadila, pravděpodobně kvůli odporu komunistů.

            K postupnému navazování kontaktů mezi dílčími skupinami, z nichž později vznikl českobudějovický národní výbor, docházelo pravděpodobně během dubna, kdy již nacistický potlačovací aparát nestačil důsledně kontrolovat veškerou „protistátní“ činnost. Tak se na schůzce v polích u Mladého organizačně propojila skupina vojáků v čele s plk. Vávrou a vlastenecky smýšlejícími policisty s komunistickou skupinou Františka Liebla. Pro sjednocení uvedených proudů aktivně pracovali národně orientovaní činovníci Sokola Augustin Procházka, Josef Průša ze Čtyřech Dvorů a JUDr. Adolf Rozenkranz, který měl navazovat styky s komunisty a vyhledávat další vhodné osoby pro práci v národním výboru.

            Dne 5. května 1945 vypukla v Praze revoluce a téměř současně byl v Českých Budějovicích vytvořen dlouho připravovaný revoluční národní výbor. Zpočátku zasedla užší skupina přípravného výboru v sobotu 5. května 1945 v Suchém Vrbném ve Školní ulici (dnes ulice Jiřího z Poděbrad č. 449). Schůzka probíhala v bytě Bohumíra Růžičky a zúčastnili se jí Fr. Liebl, dr. Rudolf Barták a plukovník Fr. Vávra. Jakmile se účastníci zasedání dozvěděli, že pražský rozhlas volá o pomoc, rozhodli se vystoupit z ilegality a převzít správu města. Všichni jeho členové se dostavili v poledních hodinách do restaurace  Růže na Mariánském náměstí. Zde se ustavil asi třicetičlenný národní výbor. Každý člen dostal legitimaci a odznak Stráže obrany národa. Poté se členové RNV odebrali Krajinskou ulicí na radnici, kde za řízení MUDr. R. Bureše zvolili předsednictvo národního výboru. Předsedou se stal R. Bureš a místopředsedy Fr. Hubáček s Fr. Lieblem. Ostatní členové zůstali zatím bez funkčního zařazení. Kromě toho byla mezi členy národního výboru rozdělena práce pro nejbližší období. Z pouhého pohledu na jména předsedy a místopředsedů národního výboru je zřejmé, že klíčové funkce v národním výboru zaujali levicoví sociální demokraté a komunisté.

            Postupně začali být zbavování funkcí představitelé dosavadní moci, jako byl německý hejtman dr. Chlud, později i starosta města David.

Na další schůzi 6.5.1945 byli zařazeni ostatní členové národního výboru do jednotlivých odborů. Vedení odboru a propagace bylo svěřeno V. Pilouškovi, který s dalšími spolupracovníky zajistil přímo v budově radnice po Němcích rozhlas, takže den po příjezdu Sovětské armády do Českých Budějovic 10.5.1945 mohla být vysílána přímá reportáž ze slavnostního uvítání.

            Situace ve městě byla přes všechny pozitivní změny velmi napjatá. Ve městě zůstávala stále silná posádky wehrmachtu a jednotky SS. I když byly již 5. května pod vlivem událostí v Praze odzbrojovány menší německé jednotky, šlo o případy ojedinělé, neboť rozhodující část jednotek zůstávala ozbrojena. Vojenský velitel wehrmachtu generál Runge vyhlásil v noci z 5. na 6. května 1945 stanné právo, snad z obav, že budou ve městě eskalovat incidenty s německou brannou mocí, četnictvem apod. Národní výbor sousedil až do 9. května asi se stočlenným oddílem německých vojáků, kteří obsadili velkou zasedací místnost radnice. Velitel českobudějovické posádky generál Runge nespěchal s vystoupením proti národnímu výboru, poněvadž čekal, jak se vyvine situace v Praze. Nicméně po jednání se zástupci národního výboru povolil ve městě vyvěsit prapory, ale pouze československé. Vojenský zmocněnec národního výboru plk. Vávra jednal s Němci o podmínkách jejich odchodu z města. Německé velení si vymínilo odchod se zbraní v ruce. Obyvatelé Českých Budějovic byli národním výborem vyzváni, aby odchodu německé armády z města nebránili, což se také stalo.

Konec třetí a závěrečné části

Autor: 
doc. Mgr. Jiří Korostenski, CSc., (vložil:jk)
Zdroj: 
Publikace Kolektiv autorů – Cestou k vítězstv, úvodní foto jk: radnice 2015, úvodní foto: 2015