Jiří Korostenski: Národní výbor v Českých Budějovicích v závěrečné fázi války – část II.

26. 4. 2020

Část II.

            O několik měsíců později, tj. koncem roku 1944 a počátkem roku 1945 nabývaly aktivity směřující k zakládání národních výborů na intenzitě. Chtěli bychom ve světle uvedených skutečností podrobněji prozkoumat vznik, vývoj a funkce národních výborů v Českých Budějovicích v závěrečné fázi války. Ačkoli by se mohlo zdát, že se jedná o celkem snadnou záležitost, opak je pravdou. Musíme počítat s tím, že stále ještě trvala okupace a jakékoli snahy o podvracení stávajícího řádu třetí říše byly do poslední chvíle tvrdě trestány. Proto vytváření jakýchkoli záznamů, poznámek a jiných forem prokazující „vlastizrádnou“ byla činnost krajně nebezpečná.

            Situace v odbojovém hnutí po heydrichiádě v létě roku 1942 byla složitá v celém odboji. V Českých Budějovicích ještě složitější o to, že se jednalo o město se silnou německou menšinou, posádkou wehrmachtu, služebnou gestapa, tudíž veškerá podezřelá činnost na sebe poutala mimořádnou pozornost. Přes zmíněné obtíže lze z hodnověrných informací doložit, že po likvidaci téměř všech forem odbojové činnosti v Českých Budějovicích a okolí  nebyly zlikvidovány úplně všechny organizace. Zůstaly tak nedotčeny stranické buňky v Lipí, závodní buňka ve firmě Lauterbach a Vacek, ale i několik jednotlivců ze samotných Českých Budějovic vyvíjelo ilegální činnost.

            Zhruba v polovině roku 1943 pověřil instruktor Jaroslav Štangl z Příbrami strojního zámečníka Aloise Kuldu z Dolních Novosedel, aby zakládal na Českobudějovicku a v Českých Budějovicích stranické organizace a národní výbory. Výsledek se projevil hned v létě stejného roku, když v červenci roku 1943 se na Českobudějovicku objevilo větší množství letáků podepsaných jménem národního výboru. A skutečně se pak složitou cestou právě přes Příbram podařilo gestapu najít cestu k českobudějovickému národnímu výboru a pozatýkat zde kolem 30 osob. Při soudu s částí této skupiny v Norimberku pak padlo 6 rozsudků smrti.

            Malé skupinky usilující o vytváření organizací národních výborů ale nadále existovaly. Snad již polovině roku 1944 se v Nedabyli, v bytě plk. F. Vávry a bytech dalších důstojníků (škpt. Jan Charypar, plk. Karel Oktábec, npor. Z. Zatloukal a por. V. Pešek) bývalé čs. armády scházeli lidé, kteří se pokoušeli o založení národního výboru

    cestou_k_vitezstvi_.jpg        Závěrečná fáze druhé světové války byla doprovázena silným vzestupem národně osvobozeneckého hnutí. Jedním z momentů, které charakterizovaly období konce nacistické nadvlády u nás, se stal masový vznik národních výborů, i když počáteční impulsy pro vytváření budoucích orgánů státní moci zazněly ve výzvách K. Gottwalda v moskevském vysílání.

            V Českých Budějovicích si většina zkušených odbojových pracovníků odpykávala vysoké tresty v nacistických káznicích a pouze ojediněle se vracela domů. Mnoho zkušených odbojářů bylo také popraveno. Přes zmíněné obtíže začaly během roku 1944 a 1945 vznikat ve městě první skupinky, z nichž se později vytvořil revoluční národní výbor.

            V září roku 1944 došlo v Č. Budějovicích k odhalení pokusu o sestavení ilegálního národního výboru ve městě. Německý starosta města David si všiml podezřelých aktivit městského knihovníka Bohumila Vydry a vše oznámil gestapu. Pro zkušené gestapácké vyšetřovatele bylo již celkem snadné odhalit připravující se síť národního výboru, která měla již poměrně složitou strukturu a co do počtu zúčastněných, jejich skladby z hlediska společenské a profesní působnosti reprezentovala potenciálně rozsáhlý orgán,  zasahující do nejrůznějších sfér života. Podle několika zdrojů počet zatčených osciloval mezi 40 až 70 osobami, přičemž zahrnoval lidi nejen ze státní správy, ale i z českobudějovické justice, drah, pošt, vikariátu a dokonce i zástupce ilegální komunistické skupiny.

            Nadále ovšem platilo, že navazovat kontakty v uvedením směru nebylo vůbec jednoduché, poněvadž ve městě dosud pracovaly nacistické bezpečnostní orgány s rozsáhlou sítí provokatérů a konfidentů, která se rekrutovala mimo jiné z místní německé menšiny. Další závažnou skutečností, s níž museli odbojáři počítat, byla okolnost, že většina navrátilců z koncentračních táborů a káznic, byla již před válkou politicky činná, a tudíž v Českých Budějovicích všeobecně známá. Nezanedbatelným nebezpečím pro ilegální skupiny se stali, kromě placených konfidentů a udavačů, i kariéristé různého typu, kteří se snažili konce války využít pro svůj osobní prospěch a cíle. Z uvedených důvodů probíhaly první konzultační schůzky při náhodných setkáních v okrajových částech města, na soukromých chatách apod. Skupiny, které se staly základem pozdějšího Revolučního národního výboru v Českých Budějovicích, vznikaly postupně a dnes již lze jen obtížně sestavit přesnější časový sled jejich vzniku. Faktem zůstává, že skupiny měly různou skladbu členů, odlišné cíle a těsně před osvobozením jich existovalo v Českých Budějovicích sedm až osm.

Konec části II.

Autor: 
doc. Mgr. Jiří Korostenski, CSc., (vložil:jk)
Zdroj: 
Publikace Kolektiv autorů – Cestou k vítězstv, úvodní foto jk: radnice 2015, úvodní foto: 2015