Jindřich Pecka: Osvobození Kardašovy Řečice, kronika města 1945

3. 5. 2020

1945. 5. května – 22. června. Kardašova Řečice.

Kronikář popisuje vznik RNV, hromadné ničení válečného materiálu a odchod německých vojsk a uprchlíků, příjezd Sovětské armády, slavnost vítězství, odchody do pohraničí na výzvu KNV v Táboře a rozloučení s Rudou armádou. Zápis byl pořízen asi v roce 1955.

Historickým dnem v našich dějinách je sobota 5. května, kdy povstal pražský lid a chopil se zbraní proti uchvatitelům. V Praze vypukla revoluce, jež započala o půl jedné odpoledne. Od 3. hodiny odpolední do 5. hodiny bylo naše město pod vedením partyzánů. Dne 5. května byl také vytvořen revoluční národní výbor a jeho vytvoření bylo ihned oznámeno občanstvu. Národní výbor se ihned ujal vlády a rozdělil funkce.

            Občanstvo si vyžádalo zatčení udavače a zrádce Karla Vraného a jeho manželky. V neděli 6. května o 8. hodině ranní se dostavil na městský úřad posádkový velitel Dölnert a oznámil, že jejich generál v Č. Budějovicích vyhlásil v celých jižních Čechách stanné právo. V zájmu pořádku a klidu nařizuje uzavírací hodinu policejní od 10. hodiny večerní do 6. hodiny ranní. V této době nesmí se nikdo kromě služeb pohybovati po ulicích. Služby musí býti opatřeny bílými páskami na rukávech. Rovněž shlukování lidu zakázáno, jinak vydává každý sebe i celé město v nebezpečí.

Transporty uprchlíků směrem na Pleše se množí a snaží se proniknout do Rakous, kde doufají, že je už Americká armáda. Rudé armády se bojí jako „čert kříže“. Revoluční národní výbor pracuje ve dne v noci. Do kanceláře je sneseno plno zbraní, které německé vojsko pohodilo. K večeru 7. května hlásí místní rozhlas oznámení německého vojenského velitelství zde, že v úterý 8. května od 7. hodiny ranní ozve se velká řada detonací. Domy poblíže bývalé továrny mají otevříti okna, aby při detonacích nebyly vytlučeny okenní tabule. Na pole před bývalou Kooperativou je svážen válečný materiál – drahé počítací stroje, různé kalkulačky a jiný materiál, vše je poléváno benzínem a hořlavinami, podpáleno, ničeno. O 8. hodině ranní padla první rána. Ničeny hlavně děla na Pohořské a Klenovské silnici a různé výbušniny ve skladu. Otřesy výbuchů byly tak mocné, že mnoho oken bylo rozbito. V řadě detonací bylo roztrženo dvanáct hlavní děl, které zůstaly státi na Klenovské silnici až do r. 1947. Všechny věci před továrnou byly polévány benzínem a páleny. Plameny a vysoký sloup hustého dýmu zahaloval celé prostranství. Dým houstl a do ohně navaleny plechovky s benzínem a řada výbuchů ručních granátů a pancéřových pěstí ohlašovala dílo zkázy. Šaty, boty a jiné potřebné věci braly za své.[1]

            K poledni dostavil se na městský úřad velitel oddílu major Köhler a oznámil přítomnému předsedovi MNV a veliteli města J. Hamrovi, že vyhovuje deputaci a dává městu k dispozici 9 vagónů prádla, stojících na místním nádraží, uchráněných od zničení a přislíbil i 21 pušek s náboji, které měly být převzaty odpoledne na silnici k Mnichu. Nato si major vyžádal povolení, aby mohl promluviti v místním rozhlasu. Vyzval všechny přítomné uprchlíky a německé státní občany, aby společně odjeli. Poslední vojsko odešlo ve 3 hodiny odpoledne a s ním i uprchlíci.

            Kolem půlnoci z 8. na 9. 5. nastal velký poplach mezi lidem. SS prý rozbijí město, lidé bezhlavě opouštějí příbytky a stěhují se do lesa. Celou noc projíždějí městem nekonečné řady německých tanků. Byl to panický útěk před Rusy. Hnali koně jako smyslů zbaveni. Strach všech byl strašný a vypadalo to jako bezhlavé křižácké vojsko, prchající před husity. Devátého května došla telefonická zpráva, že město Jindřichův Hradec bylo o 13. hodině osvobozeno Rudou armádou. Tato zvěst oznámena místním rozhlasem a připraveno uvítání. Přijel však jen menší oddíl, který nezastavil, přijel k radnici a po státní silnici pokračoval v jízdě ku Praze.

            Čtvrtek 10. května občanstvo vyzváno, aby ozdobilo domy prapory, neboť k 10. hodině dopolední se očekává příjezd vítězné Rudé armády. Masarykova ulice a náměstí J. Hrubého naplněny obyvatelstvem. Po 10 hodině blíží se od J. Hradce první velký automobil obsazený mladými hochy, z jejichž tváří září zdraví a odhodlanost. Volání slávy zaniká v rachotu motorů. Přijíždějí tanky a děla s dlouhými lafetami a na nich stojí naši hoši a dívky. Jásot nebere konce. Hudba vyhrává a je přehlušována voláním „Sláva“. Naše mládež uspořádala na oslavu Rudé armády večírek. Dělají se přípravy na den 13. května k slavnosti vítězství 1945. Městem procházejí velké transporty odzbrojených německých zajatců až do 26. května. Celkem prošlo a bylo stravováno 615 německých zajatců. Rudá armáda se ubytovala v „Sosní“, kde byly zřízeny pěkné ubikace a sportovní hřiště pro velice početný oddíl mužů, jednu rotu žen a těžké dělostřelectvo. Jejich politický komisař bydlel u Stachů čp. 200.

            V neděli dne 13. 5. konala se slavnost vítězství. Započala o půl desáté dopoledne fanfárami z Libuše, které hrál místní rozhlas. Sraz byl na Tržišti (hřišti) a průvod ve čtyřstupech byl dlouhý 500 metrů.

V čele průvodu neseny vlajky a prapory. Na hřbitově položeny kytice na hroby obětí okupace Lamb. Krásla a Františka Smitky. Další zastávka byla u pomníku padlých v I. světové válce na náměstí Svobody. Na náměstí J. Hrubého vztyčena státní vlajka. Zpěvácký spolek Jablonský zazpíval chorál „Kdož jste Boží bojovníci“, slavnostní projev měl předseda MNV  F. Novotný a zahrány hymny. Když se ubíral průvod městem, vedli ruští vojáci nekonečné řady německých zajatců do zajateckého tábora u Nové Bystřice.

            V úterý 15. 5. byl doplněn MNV na 30 členů. Strana komunistická a lidová dostali po 8 členech a sociálně demokratická po 7 členech. V sobotu 26. května přišel přípis od Krajského vojenského velitelství v Táboře na zdejší MNV, aby naši občané se hlásili k obsazení bývalých Sudet, odkud byli vystěhováni Němci. Přihlásilo se 55 žadatelů. V neděli 27. května uspořádal oddíl Rudé armády na náměstí J. Hrubého koncert a zatančil ruské tance. Uspořádána byla také sbírka ve prospěch obětí nacismu, která vynesla Kč 69 865,-. V sobotu 2. června dostavil se na MNV kulturní a osvětový referent Rudé armády a sdělil, že budou pro občanstvo zdarma promítány ruské firmy. Zájem o tyto filmy byl veliký.

            V pátek 8. června byla ohlášena demobilizace Rudé armády. V pondělí 17. června opouští ruské vojsko naše město a okolí. Poslední ruští vojáci odjeli v pátek 22. června po přátelském rozloučení v sále „U Fíků“. Prohlásili, že se jim u nás líbilo a že si Čechů váží.

 MěNV Kardašova Řečice, KRONIKA.

.......................................

pecka.jpgO autorovi: prof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc. (17. 3. 1936 - 31. 12. 1998)

Narodil se v Českých Budějovicích - Suchém Vrbném. V roce 1955 absolvoval Pedagogickou školu Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích a v roce 1965 Filozofickou fakultu UK v Praze, obor české dějiny a pomocné vědy historické. 

Po studiích pracoval jako učitel, archivář a jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po okupaci v roce 1968, kterou odsoudil, ještě krátce pracoval jako historik v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.  V 70. a 80. letech však nemohl ve svém oboru realizovat, mohl pracovat pouze v dělnických profesích, ač byl fyzicky viditelně handicapovaný. Ke svému oboru se mohl vrátit až v roce 1990, kdy spolu s Vilémem Prečanem zakládal Ústav pro soudobé dějiny a vrátil se ke své milované historii. Stál u zrodu rozsáhlé monumentální edice Prameny k dějinám československé krize, je autorem mnoha publikací, například Na demarkační čáře - americká armáda v Čechách v roce 1945. V roce 1997 byla Jindřichu Peckovi udělena Cena Akademie věd ČR.

Autor: 
prof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc.
Zdroj: 
Konec války v jížních Čechách - Kronikářské zápisy z období ledna až května 1945, České Budějovice 1970