Jindřich Pecka: Osvobození Českého Krumlova, kronika obce 1945

11. 5. 2020

1945,duben – 13. květen. Český Krumlov.

Pamětní zpráva T. Schwarze[1] o napětí posledních dnů války (uprchlíci, zákopnické práce), o příjezdu amerických vojsk a utvoření NV, sepsané 15. března 1946.

            V dubnu 1945 vrátil se pan Jan Perník do Českého Krumlova a navázal jednání s českými lidmi o utvoření Národního výboru v případě zhroucení se Německa. Situace mezi německým obyvatelstvem byla velice neutěšená, chodili zkleslí, zvláště v únoru, kdy přišlo nařízení, že musí se všichni zúčastniti opevňování města ze všech stran zákopy, záseky a pancéřovými uzávěry silnic. Byly podminovány všechny mosty. V květnu nastoupil Volkssturm hlídání mostů, silnic, asi 200 mužů dne 4. května ve 20 hodin nastoupilo s vojskem do nákladních automobilů s plnou výzbrojí a odjížděli narychlo na protektorátní hranice a do Zlaté Koruny. Ve čtvrtek, ne 3. května odejel Kreisleiter Multerer, bývalý vedoucí SPD [2] v Českém Krumlově v roce 1938, v Horní Plané, tam však byl postřelen do prsou (dle výpovědi mužů z Volkssturmu) a zemřel. Dne 6. 5. 1945 podle výpovědi německého strážníka měli býti všichni muži v Českém Krumlově zatčeni, odvlečeni a popraveni podle rozkazu nadporučíka Bindera. Místní policie německá a členové Volkssturmu z Českého Krumlova odmítli tento rozkaz provésti.[3]

Dne 7. 5. došla zpráva, že téhož dne přibudou americké jednotky do města. Mezi německým občanstvem nastal chaos. Byly zničeny obrazy Hitlera, odznaky a jiné ozdoby a trofeje strany se ztrácely ze závodů, výkladů i soukromých místností. Téhož dne sešli se tři Češi – Schwarz, Vachta a Šimek (v bytě téhož) a radili se o rychlém utvoření Národního výboru. V 18 hodin začali Němci vyvěšovat na domech bílé prapory. Ve 20 hodin byl utvořen prozatímní národní výbor. Předsedou se stal Tomáš Vachta, místopředsedou Josef Šimek, jednatelem Jan Perník. Členové výboru: T. Schwarz, František Majer a J Beran. Tomuto jednání byli přítomni: P. Čermák, policejní úředník z Českých Budějovice, František Homolka, šofér, Václav Jindřich, zaměstnanec firmy Jesslové. Mezitím došla zpráva ze Zlaté Koruny, Domoradic a Rájova o hrozné situaci a jednání vůči českým lidem ze strany SS a Volkssturmu s prosbou o pomoc. V národním výboru vypracováno memorandum k americkému veliteli, který byl právě v Českém Krumlově očekáván. V 19 hodin 30 minut přijelo několik amerických aut s důstojníky na náměstí a důstojníci formálně převzali městskou správu a ochranu města. Po krátkém jednání tito zase odjeli.[4]

            Dne 8. 5. 1945 brzy zrána přijely americké oddíly vojska a obsadily město. Žádosti o připuštění členů Národního výboru k veliteli amerických vojsk nebylo německým úřednictvem města vyhověno. Téhož dne (8.5.) jednali zástupci Národního výboru se starostou obce dr. Schönbauerem o přidělení úředních místností. Žádosti bylo vyhověno a předány místnosti u firmy Žalud.

            Dne 9. 5. 1945 zasedá první Národní výbor, vyzdobuje výklady československými vlajkami, obrazy presidentů, zřízeny kanceláře, telefon a zahájena veškerá administrativní práce. Přicházeli již rozradostnění Češi z místa i okolí, přinášeli peníze a dary a nabízeli své služby a pomoc. Dne 9. 5. 1945 v půl dvanácté hodině v poledne dostavili se zástupci Národního výboru Schwarz, Šimek, Vachta a Perník k americkému veliteli[5] na obecní úřad a žádali jej, zda se mohou Češi ve městě volně pohybovati, vyvěsiti vlajky a zahájiti práci Národního výboru.

            Týž před zástupci města prohlásil, že máme svůj samostatný Československý stát, že jsme svobodní občané a že nabýváme všech práv z roku 1938. Další jednání s americkým velitelem naráželo na značné obtíže, ježto tlumočnice byla Němka a nezaručovala přesně překlady našich projevů.[6] Starosta města slíbil též veškerou pomoc. Největší potíže činili úředníci města. Jan Perník byl udán, že vydal poukazy na látku na vlajky ruským důstojníkům, načež přišel policejní komisař a zatkl jej.

            Dne 10. 5. 1945 ve 13 hodin odjeli Vachta, Šimek a Schwarz k Národnímu výboru do Českých Budějovic a žádali různé informace o dalším postupu. Tyto jim byly uděleny předsedou Národního výboru Dr. Burešem. Pak odešli do kanceláře notáře Ševcovice v Č. Budějovicích, kde se sešli bývalí Krumlováci (asi 20 osob a po proslovu řídícího učitele Rudolfa Maříka, jednali o utvoření definitivního Národního výboru. Mezi jednáním dostavili se pan Mirko Sedlák a pan František Švamberg, kteří se vrátili z koncentračního tábora.[7]

Do definitivního národního výboru byli zvoleni:

Předsedou:                                       pan Mirko Sedlák

místopředsedou:                              pan František Švamberg

jednatelem:                                      pan Ludvík Stropek

 

            Zástupci krumlovského Národního výboru vrátili se do Českého Krumlova a vedli veškerou administrativu až do příchodu výše zvolených … dne 13. května 1945.

 

                                                         OA Č. Krumlov, MSK Č. K. , PAMĚTNÍ KNIHA

                                                         (Místní správní komise a místní národní výbor,

                                                         Č. Krumlov 1945 – 1946), bez. pgn.

[1] Zprávu pro kroniku zaznamenal podle Schwarzova vyprávění Ad. Šulista.

[2] 1a)SPD je zkratka pro sociálně demokratickou stranu Německa. Je to patrně omyl. Správně by mělo být SDP, tj. Sudetendeutsche Partei.

[3] 2)Jiří Záloha o napětí posledních dnů války napsal: „Českokrumlovští netrpělivě očekávali, jak se situace ve městě v rozhodujících hodinách vyvine. Do poslední chvíle nebylo … nikomu známo, kdo město obsadí. Zda sovětská armáda či vojska americká. Poměry ve městě nebyly v té době zrovna nejlepší. Město zaplavily tisíce německých uprchlíků z východu, nedostávalo se potravin, zejména masa, tuků, mléka a vyskytovaly se tu nebezpečné infekční nemoci. V pozdější době se říkalo, že v našem městě bylo tehdy ubytováno přes deset tisíc lidí.“ – J. Záloha, Léta okupace, in Český Krumlov 1918-1968, sborník vzpomínek a článků, Český Krumlov 1968, s.51. Na Českokrumlovsku se odhadoval počet uprchlíků na 40 tisíc – J. Pecka. K některým otázkám vývoje jižních Čech v letech 1945-1948, in K problematice jižních Čech v letech 1945-1948, České Budějovice 1968,s.18.

[4] 3)Byly to jednotky 3. armády (12. sboru), které postupovaly od rakouské obce Leonfelden přes Studánky do Vyššího Brodu a údolímVltavy do Č. Krumlova. Podle J. Zálohy,c.d.,s.51, dorazil do Č. Krumlova už 5. května „jeep s třemi důstojníky a střední tank s osádkou šesti mužů.“

[5] 4)Všechny prameny shodně uvádějí jméno Dorothy. Na jiném místě nestránkované kroniky je charakterizován jako velký blonďák, krátkozrace mžourající za silnými brýlemi.

[6] 5)Později zde působily dvě překladatelky. Fr. Švamberg na jiném místě kroniky o tom píše:“Najednou máme dvě tlumočnice: naši slečnu Kudlíkovou a tajemnici Američanovu Tamaru Borovinu, dámu exotického zjevu a záhadné minulosti, původem Ukrajinku, ze které se vyklubala mezinárodní vyzvědačka.“

[7] 6)O tom podává zprávu Fr. Švamberg na dalších stránkách kroniky. Mimo jiné píše:“Vrátil jsem se se svým kamarádem nynějším poslancem PNS Mirko Sedlákem dne 10.května 1945 do Českých Budějovic… Konala se právě slavnost uvítání Rudé armády…Při slavnosti jsme potkávali přátele a známé – mezi jinými také mého spolužáka Ludvíka Stropka z Českého Krumlova. Oznámil nám, že téhož dne odpoledne se koná v úřadovně bývalého českokrumlovského notáře pana Matěje Ševcovce ustavující schůze národního výboru pro Český Krumlov, na kterou nás oba naléhavě zval…

O třetí hodině odpoledne dne 10. 5. 1945 sešli se na udaném místě občané z Českého Krumlova, kteří dleli po dobu okupace v Českých Budějovicích. Bylo nás asi dvacet …Schůzi řídil pan Rudolf Mařík, který v krátkém proslovu vzpomenul významu revoluční květnové doby a této chvíle a vyzval všechny tzv. hraničáře, aby započali budovatelskou práci v pohraničí. Po obsáhlé debatě bylo přikročeno k volbě funkcionářů pro budoucí Národní výbor v Českém Krumlově. Za přítomnosti tří občanů, zůstavcích po dobu okupace v Českém Krumlově, byli jednomyslně zvoleni: předsedou pan Mirko Sedlák, 1. místopředsedou pan František Švamberg, 2. místopředsedou pan Josef Šimek, jednatelem pan Ludvík Stropek, pokladníkem pan Josef Špán…Po zapění státních hymen se účastníci rozešli.“

...........................................

O autorovi: pecka.jpgprof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc. (17. 3. 1936 - 31. 12. 1998)

Narodil se v Českých Budějovicích - Suchém Vrbném. V roce 1955 absolvoval Pedagogickou školu Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích a v roce 1965 Filozofickou fakultu UK v Praze, obor české dějiny a pomocné vědy historické. 

Po studiích pracoval jako učitel, archivář a jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po okupaci v roce 1968, kterou odsoudil, ještě krátce pracoval jako historik v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.  V 70. a 80. letech však nemohl ve svém oboru realizovat, mohl pracovat pouze v dělnických profesích, ač byl fyzicky viditelně handicapovaný. Ke svému oboru se mohl vrátit až v roce 1990, kdy spolu s Vilémem Prečanem zakládal Ústav pro soudobé dějiny a vrátil se ke své milované historii. Stál u zrodu rozsáhlé monumentální edice Prameny k dějinám československé krize, je autorem mnoha publikací, například Na demarkační čáře - americká armáda v Čechách v roce 1945. V roce 1997 byla Jindřichu Peckovi udělena Cena Akademie věd ČR.

Autor: 
prof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc.
Zdroj: 
Konec války v jížních Čechách - Kronikářské zápisy z období ledna až května 1945, České Budějovice 1970