České Budějovice - březen 1945: První strategické bombardování města

15. 4. 2020

První válečné bombardování města České Budějovice. 

Nálety na město České Budějovice se vyhýbaly až do března 1945, když nepočítáme útoky hloubkařů na železnici a letiště v Plané. Jediný útok, který není objasněn, je odhoz čtyř pum do okolí tehdejšího mostu ve Čtyřech Dvorech, kdy v nočních hodinách 16.10. 1940 neznámý letoun bombardoval okolí mostu. Jestli se jednalo o cílený útok nebo nouzový odhoz pum, není známo.

První strategický nálet na město České Budějovice se udál 23.března 1945. Útoku předcházel nálet na rafinérii Ruhland nedaleko Drážďan. Z bojových rozkazů vyplývá,  že prvním náhradním cílem bylo nádraží České Budějovice. Kolem 13.20 hodin se na městem objevilo sedm letounů B-17. Každý z nich měl na palubě dvanáct pum ráže 500 liber (227 kg). Vzhledem k pěknému počasí a téměř bezvětří byla výtopna nádraží perfektně zasažena. Sedmý letoun pumy přivezl na italskou základnu.

První německé hlášení pro protektorátní ministerstvo dopravy znělo: „Po delším kroužení nad městem sedm amerických  letadel ve 13.23 z výšky 4000m, shozeno cca 50-60 tříštivých bomb o hmotnosti 250 kg. Mrtví 21 mužů, 4 ženy. Později zemřelo 7 osob“.

Hlášení české policie znělo: „23.3. 1945 byl učiněn nálet na hlavní nádraží v Českých Budějovicích, šest těžkých bombardovacích letounů, které přiletěly směrem od Lišova, shodily asi 30-40 leteckých bomb na výtopnu a montovnu hlavního nádraží a několik bomb bylo shozeno na přilehlé budovy nádraží. Tímto náletem, který trval 2 -3 minuty, bylo vyřazeno asi 17 lokomotiv, zraněno nebo usmrceno asi 30 osob a to v jídelně a kuchyni železničních zaměstnanců nedaleko starého cukrovaru“.

A do třetice kronika nádraží uvádí toto: „ 23.3.1945 ve 13 hodin 30 minut bylo svrženo americkými letci na výtopnu 48 bomb, přičemž bylo 53 zaměstnanců usmrceno a 120 zraněno, část výtopny a její kolejiště silně poškozeny a dva železniční mosty u výtopny, pro lineckou a velenickou osobní kolej zničeny“.

Další nálet proběhl hned druhý den 24. 3. 1945 opět v odpoledních hodinách, byl již naplánován jako nálet na nádraží a měl spolu s nálety na ostatní nádraží v protektorátu a okolí  (Plzeň, Beroun, Klatovy, České Velenice), omezit německou dopravu ve směru sever -jih. Nálet provedlo 49. bombardovací křídlo USA AF. Náletu se zúčastnilo 91 letoun, které startovaly z italských základen. Nálet proběhl v několika vlnách a bylo při něm shozeno za 15 minut cca 3230 pum ráže 100liber (51 kg).Vážně byla poškozena budova a nástupiště osobního nádraží, zničeno nebo poškozeno celé seřaďovací nádraží. Pumy se nevyhnuly ani městu. Bylo zničeno 200 budov a dalších několik desítek bylo poškozeno. Při náletu zahynulo 119 osob a 16 bylo nezvěstných.

Březnové nálety zanechaly ve válečné generaci občanů města hlubokou a nesmazatelnou stopu. Jeden z pamětníků vypráví:

„Ty nálety byly každodenní záležitost. I několikrát denně. Prostě houkaly sirény, a teď samozřejmě všichni, my děti hlavně, jsme musely z té školy do sklepa..Kolikrát jsme se schovávali a čekali jsme, až začnou sirény znovu houkat, že je už konec poplachu. Ten první nálet, to bylo otřesný pro všechny lidi v Budějovicích. Chodili se dívat, jestli tam nejsou jejich příbuzní. Ty letadla byla tak hlučná, že si člověk myslel, že to zrovna spadlo na ten dům, kde se zrovna schovával. Ve škole byla panika mezi těma dětma, všichni měli strach. Nezvládali to ani dospělí. Pamatuju se, že jedna paní z našeho domu dostala hysterický záchvat, když začal nálet. Lezla po čtyřech jako zvířátko po schodech na horu, vůbec nevěděla, co dělá. Bylo to hrozný. Když se potom vylezlo z toho domu tak ten vzduch z těch bomb a ze všeho toho spáleniště, to bylo otřesný...“

Američané po návratu svých letounů na italské základny provedli rozbor náletu a označili výsledky jako dobré. Německé úřady se soustředily na odstranění největších škod . K prvnímu obnovení provozu, ale pouze ze sousedních zastávek došlo 26.3.1945. Poškozeny byly i závody v okolí – Koh-i-noor, Šroubárna, Merkur Beckhoff a výroba v nich byla značně omezena. Občané Č. Budějovic se až do konce války obávali dalšího náletu, ale ten již naštěstí nepřišel.

Zdroj: Vybráno z knihy České Budějovice pod hákovým křížem, kolektiv autorů: Jiří Dvořák, Leoš Nikrmajer, Jiří Petráš, Petr Kozel, Erik Hieke, Jiří Šilha, Jan Ciglbauer, 2016, MF

Autor: 
Vložil: jk, obrázek: ilustrační
Zdroj: 
Kniha České Budějovice pod hákovým křížem