75. výročí osvobození III.: Historický exkurz časových událostí v Jihočeském kraji tak, jak je zaznamenaly kroniky obcí a měst – březen 1945

15. 4. 2020

Vážení čtenáři, Jč KV KSČM připravil na pokračování svůj skromný příspěvek k 75. výročí vítězství ve Druhé světové válce a osvobození naší vlasti od okupace nacistickým Německem.

Historická výročí se už tradičně stala nejmasovější školou národních dějin. Dávají podnět k zamyšlení nad základními otázkami geneze naší přítomnosti. Konec druhé světové války a osvobození od fašismu je třeba si nejen připomínat ve sváteční dny začátkem května, ale brát je v souvislosti jako poučení ze složitých dějinných událostí, jako ohromnou lekci a poučení i pro současnou společnost. Bylo by totiž vrcholně naivní domnívat se, že by lidé podobných hrůz už nikdy nebyli schopni. Můžeme to vidět dnes a denně v televizi i v některých dalších mediích. Je velice tragické, že se záměrně překrucuji události a historická fakta. To, že se už neslaví státní svátek v den, kdy skutečně skončila, tedy 9. května, bourají se a haní pomníky sovětských vojáků, kteří položili život za osvobození Československa, to vše jen ukazuje, jaké manipulaci jsme opět podrobováni.

Konec druhé světové války a osvobození od fašismu je třeba si nejen připomínat ve svátečních májových dnech, ale připomenout si také dějinné události, které osvobození předcházely. Proto se naše redakce rozhodla zprostředkovat našim čtenářům na pokračování po jednotlivých měsících hlavní události obcí a měst Jihočeského kraje tak, jak je zaznamenali čeští kronikáři na sklonku války.

III. Březen 1945

1.

Humpolec (Pelhřimov)    Přišlo 1 506 uprchlíků z východu. Ubytovali se v Sokolovně.

Strunkovice n/Blanicí (Prachatice)           Přijel druhý transport německých uprchlíků  (asi 120 osob).

2.

Veselí n/Lužnicí (Tábor)         Byla nařízena sbírka nejnutnějších potřeb pro uprchlíky  (celkem 360 osob).

3.

Čížová, Třebkov (Písek)        Pro sabotáž při kopání zákopů byl zatčen zedník Karel Kuncl a úředník Bedřich Mergl.

 

Kamenice n/Lipou (Pelhřimov)         Městský úřad provedl soupis místností pro potřeby německých uprchlíků.

 

Humpolec (Pelhřimov)    Přišlo 1 200 německých uprchlíků. Ubytovali se v okolních obcích.

 

Jindřichův Hradec     Přišel další transport uprchlíků ze Slezska. Ubytovali se v budovách gymnasia a obchodní školy.

4.

Kamenice n/Lipou (Pelhřimov)         Městem projel transport národních hostí směrem na Deštnou.

 

Čimelice (Písek)   Přijel další transport německých uprchlíků.

 

Jindřichův Hradec   Město vyhlásilo sbírku šatstva pod názvem „Národ svým dělníkům“.

5.

Jindřichův Hradec     Začaly se kopat zákopové linie kolem města.

6.

Bechyně (Tábor)   První větší přelety Anglo-američanů nad městem  (40 – 100 letadel denně).

7.

Chodeč (Pelhřimov)          Přestřelka, jíž se zúčastnila skupina Předvoje.

 

Tábor      Městská správa vyhlásila akci „Národ svým dělníkům“

9.

Strakonice      Přijeli uprchlíci z uherského Banátu a německého východu  (na ubytování musela dát městská správa 172 000 K).

10.

Písek           Zemřel Josef Březnický, významný pracovník pokrokového hnutí mládeže a člen ilegální skupiny Joži Jaro.

12.

Dřešín (Strakonice)           Dva uprchlí sovětští zajatci našli úkryt u rolníka Františka Petra.

13.

Kunžak (Jindřichův Hradec)         Obec musela vyklidit školu pro 400 německých uprchlíků.

 

Dolní Ostrovec (Písek)            Popraven Jindřich Volf se svým synem za přechovávání zbraní.

14.

Chlumec u Hluboké n/Vltavou (Č. Budějovice)           Nečekaný příjezd 52 německých uprchlíků  (převážně ženy a děti) od Královce, Lehnic a Vratislavi. Ubytovali se ve škole.

 

Bechyně (Tábor)   Německý vojenský velitel požádal o přidělení mužů na stavbu protitankových zábran pro případ odbývání města Sovětskou armádou.

15.

Netřebice (Český Krumlov)        Přišli dělníci z cukrovarů v Lounech a Kladrubech na stavbu výhybky.

 

Chlumec u Hluboké n/Vltavou (Č. Budějovice)           Časně ráno. Odjelo 26 německých uprchlíků do sousední Nové Vsi. Tam setrvali několik týdnů v budově školy.

Jindřichův Hradec     Skončila sbírka šatstva „Národ svým dělníkům“. Američtí letci shodili na katastr města 7 bomb.

 

Veselí nad Lužnicí (Tábor)   Proletělo nad městem 400 – 500 letadel spojeneckého letectva.

16.

Kunžak (Jindřichův Hradec)         Přijelo 303 „Národních hostí“. Ubytovali se ve škole a částečně i v soukromých domech.

 

Planá nad Lužnicí (Tábor)     Do trestního tábora přišlo několik set vězňů  (mezi nimi 40 dětí).

 

Kamenný Újezd (Č. Budějovice)         Zastaveno i provizorní školní vyučování.

 

17.

Lnáře (Strakonice) Přijelo 145 německých studentek z Essenu spolu s 12 profesorkami. Přijely sem z Poličky, odtud prchaly před blížící se frontou. Ve Lnářích byly ubytovány do 24. dubna.

 

Suché Vrbné (Č. Budějovice)   Obecní správa vydala zákaz přijímat bez svolení hejtmana nové nájemníky. Zabrala obytné domy a byty pro potřeby dalších německých uprchlíků.

19.

Suché Vrbné (Č. Budějovice)   Zásobení obyvatelstva plynovými maskami.

 

20.

Kamenice nad Lipou (Pelhřimov)    V obou školních budovách se ubytovali němečtí vojáci, kteří přijeli do města předcházející noci.

21.

Vodňany (Strakonice)      Do města se dostavila zvláštní zemědělská kontrola.

22.

Olešná (Pelhřimov)           Na katastru obce shodila spojenecká letadla 2 bomby a české i německé letáky.

 

Tábor          120 chlapců odjelo na opevňovací a zákopové práce.

 

Mirotice (Písek)    Přelety nad městem silné svazy anglo-amerických bombardérů.

23.

České Budějovice      První nálet na město. Zasažena část seřaďovacího nádraží a výtopna. Usmrceno 50 lidí.

 

České Velenice (J. Hradec)   12.05 – 12.25 hod. Nálet na dílny ČSD. Celkem shozeno 5 500 bomb, usmrceno asi 500 lidí.

 

Zaluží (České Budějovice)            Havaroval americký letec Wiliam Breedy, zasažen protileteckou palbou nad českobudějovickým letištěm. Při převozu do nemocnice zemřel.

 

Dačice (Jindřichův Hradec)          Zemřelo 5 osob z řad německých uprchlíků.

 

24.

České Budějovice      11.30 hod. druhý nálet na město. Zničeno 200 domů a usmrceno 167 obyvatel.

 

Suché Vrbné (České Budějovice)        11.30 hod. V souvislosti s náletem na Č.Budějovice se přehnaly tři vlny bombardovacích letadel i nad S. Vrbném, kde dopadlo 40 bomb, zničeno 13 domů a usmrceno 21 osob.

 

Kamenný Újezd (Č. Budějovice)         Zničeno několik lokomotiv.

 

25.

Vodňany (Strakonice)      Pošta i dráha zastavila přijímání balíkových zásilek.  (Vyvrcholily zásobovací potíže města).

 

Mirotice (Písek)    Přeletěly nad městem silné svazy anglo-amerických bombardérů.

 

Dačice (Jindřichův Hradec)          Vznikl ilegální RNV.

 

25. – 26.

Drhoňov (Pelhřimov)        V noci na kopci Zbibovka na severním okraji lesa u osady Knížata  (obec Drahoňov) zaplály ohně, které měly upozornit na místo seskoku partyzánského oddílu Za Prahu  (Letci však ohně nespatřili, a tak byl oddíl vysazen o 40 km dál na kopci Melechov na Ledečku).

 

26.

Veselí nad Lužnicí (Tábor)   10 hod. První nálet na město, při kterém byl zničen nákladní vlak.

 

Prachatice          Nálet hloubkových letců na nádraží. Zničena jedna lokomotiva.

 

28.

Pořín (Tábor)          Příjezd 54 německých uprchlíků z okolí Vratislavi. Ubytováni ve škole.

 

Humpolec (Pelhřimov)    Byl zatčen Ladislav Janeček, asistent Městského stavovského úřadu pro přechovávání dynamitu.

 

Tábor          Hromadný ústup civilních Němců směrem na Písek.

 

29.

Tábor          Bombardováno nádraží.

30.

Jindřichův Hradec     Přesuny vojenských útvarů SS přes J. Hradec na Znojmo, do Rakouska a zpět.

31.

Nový Bezděkov (Jindřichův Hradec)  Škpt. Exner navázal spojení s paraskupinou IV. ukrajinského frontu velitele Ivana Ivanoviče Grigorijeva.

 

Bez přesného data:

České Budějovice      Začátek března. Fr. Liebl a B. Růžička zakládali ve větších závodech města revoluční rady závodní a usilovali s pojení roztříštěných sil odboje.

 

Mladé (České Budějovice)            Polovina března. Ilegální schůzka B. Růžičky a plukovníka Vávry. Tím vytvořeno spojení s vojenskou skupinou.

 

Husinec (Prachatice)        První schůze RNV.

Rudolfov (České Budějovice)     Vznikl RNV.

Pacov (Pelhřimov) Vznikl RNV.

Lukavec (Pelhřimov)        Několik německých vojáků přešlo na stranu partyzánů.

 

Soběslav (Tábor) Ve staré škole umístěna posádka, která vykonávala dozor při stavbě zátarasů a protitankových překážek.

 

Mirovice (Písek)   Todtova organizace zahájila práce na rozšíření nádraží. Stavba zůstala nedokončena.

 

Písek           Zatčeno několik komunistů.

 

Strakonice      Skupina Prokop Holý přejmenována na Nivu a vypracovány směrnice pro její další ilegální činnost. Skupina navázala styk s ilegální organizací na Domažlicku.

 

Pacelice (Strakonice)      Kriminální policie zadržela uprchlého anglického zajatce a dopravila ho k výslechu do Klatov.

 

Tábor        Z popudu Kuratoria pořízen seznam všech chlapců narozených v letech 1926 – 1929 pro nasazení po leteckých náletech.

 

Stachy (Prachatice)          Neúspěšné pátrání gestapa po Janu Vlčkovi, učiteli ze Stachů.

 

Vodňany (Strakonice)    Přišlo asi 7 000 německých uprchlíků z Pruska, Pomořanska a Slezska

 

Bavorov (Strakonice)       Provedena přísná hospodářská kontrola a rekvizice obilí.

 

Volary (Prachatice)           Na základě nařízení okupační moci muselo místní obyvatelstvo odevzdat kola a lyže pro německé vojáky. Vypukla epidemie tyfu, na kterou zemřela téměř polovina volarských dětí a mnoho dospělých, zejména zajatců.

 

Zálesí (Prachatice)            Byl zatčen Ota Zámečník, který se skrýval před nasazením do „říše“  (odvezen na gestapo do Klatov).

 

Popelín (Jindřichův Hradec)        Gestapo zatklo J. Eisnera, L. Kadlece a rodiny F. Macka a  J.Macka.

 

České Budějovice      Představitelé vojenského odboje se pokoušeli najít spolupracovníka přímo v městské posádce Wehrmachtu.          Rozmnožily leták adresovaný vojákům německé posádky, který měl působit rozkladně na jejich bojovou morálku.  (Autorem textu F. Liebl, rozmnožili českobudějovičtí studenti).

 

Písek           Porada ilegální skupiny Lenin o revolučním převzetí moci.

 

Kemešník (Pelhřimov)     Jednotlivci uprchlí z říše se soustředili na Křemešníku a vytvořili tam partyzánskou skupinu.

 

Tučapy (Tábor)      Partyzánský oddíl Žižka vytvořil podzemní kryty pro zbraně a uprchlé zajatce v prostoru Tučapy, Pleše, Brandlím a Zaluží u Budislavi.

 

Milevsko (Písek)  Konec března. Hromadné průchody uprchlíků z východní části Německa, později i z Moravy a Slezska.

 

Pořín (Tábor)          Konec března. Odchod partyzánské skupiny z hájovny Vl. Holuba do lesů. S nimi odešel i syn hajného, studující obchodní akademie v Táboře.

 

Ševětín (České Budějovice)        Konec března.            Zvýšená aktivita hloubkových letců na blízké trati. Přeprava vojenských transportů téměř znemožněna.

 

Strakonice          Konec března. Přepadení pracovní čety německých vojáků na stavbě telefonní linky a okresního skladiště loveckých pušek.

 

Prachatice          Konec března. Na trati Prachatice – Volary zavedli Němci pro vlaky doprovod pancéřových vozů s protileteckými děly. Urychleně přepravovali těžké náklady na bavorskou stranu.

 

Horní Ves (Pelhřimov)    Březen – duben. V obci se rozšiřovaly protiněmecké letáky.  (Byly vyhotoveny v Batelově, 8 km od Horní Vsi).

O autorovi: prof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc. (17. 3. 1936 - 31. 12. 1998)

Narodil se v Českých Budějovicích - Suchém Vrbném. V roce 1955 absolvoval Pedagogickou školu Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích a v roce 1965 Filozofickou fakultu UK v Praze, obor české dějiny a pomocné vědy historické. 

Po studiích pracoval jako učitel, archivář a jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po okupaci v roce 1968, kterou odsoudil, ještě krátce pracoval jako historik v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.  V 70. a 80. letech však nemohl ve svém oboru realizovat, mohl pracovat pouze v dělnických profesích, ač byl fyzicky viditelně handicapovaný. Ke svému oboru se mohl vrátit až v roce 1990, kdy spolu s Vilémem Prečanem zakládal Ústav pro soudobé dějiny a vrátil se ke své milované historii. Stál u zrodu rozsáhlé monumentální edice Prameny k dějinám československé krize, je autorem mnoha publikací, například Na demarkační čáře - americká armáda v Čechách v roce 1945. V roce 1997 byla Jindřichu Peckovi udělena Cena Akademie věd ČR.

Úvodní foto (sken+ koláž) použita obálka publikace "Ten májový čas 1945". 

Zdroj: 
Konec války v jížních Čechách - Kronikářské zápisy z období ledna až května 1945, České Budějovice 1970