75. výročí osvobození II.: Historický exkurz časových událostí v Jihočeském kraji tak, jak je zaznamenaly kroniky obcí a měst – únor 1945

11. 4. 2020

Vážení čtenáři, Jč KV KSČM připravil na pokračování svůj skromný příspěvek k 75. výročí vítězství ve Druhé světové válce a osvobození naší vlasti od okupace nacistickým Německem.

Historická výročí se už tradičně stala nejmasovější školou národních dějin. Dávají podnět k zamyšlení nad základními otázkami geneze naší přítomnosti. Konec druhé světové války a osvobození od fašismu je třeba si nejen připomínat ve sváteční dny začátkem května, ale brát je v souvislosti jako poučení ze složitých dějinných událostí, jako ohromnou lekci a poučení i pro současnou společnost. Bylo by totiž vrcholně naivní domnívat se, že by lidé podobných hrůz už nikdy nebyli schopni. Můžeme to vidět dnes a denně v televizi i v některých dalších mediích. Je velice tragické, že se záměrně překrucuji události a historická fakta. To, že se už neslaví státní svátek v den, kdy skutečně skončila, tedy 9. května, bourají se a haní pomníky sovětských vojáků, kteří položili život za osvobození Československa, to vše jen ukazuje, jaké manipulaci jsme opět podrobováni.

Konec druhé světové války a osvobození od fašismu je třeba si nejen připomínat ve svátečních májových dnech, ale připomenout si také dějinné události, které osvobození předcházely. Proto se naše redakce rozhodla zprostředkovat našim čtenářům na pokračování po jednotlivých měsících hlavní události obcí a měst Jihočeského kraje tak, jak je zaznamenali čeští kronikáři na sklonku války.

II. Ú N O R

1.

Tábor          Němečtí vojáci a uprchlíci zabrali tělocvičnu reálného gymnasia.

 

Mirovice (Písek)   Přijel transport asi 300 německých uprchlíků z Horního Slezska.

2.

Netřebice (Český Krumlov)        Do obce přišla jednotka Wehrmachtu.

3.

Netřebice (Český Krumlov)        Došla zpráva o úmrtí komunisty Jana Jaroše, který prošel jako politický vězeň koncentračními tábory Terezín, Weiden, Buchenwald.

4.

Netřebice (Český Krumlov)        Nad obcí přeletěla americká letadla.

5.

Netřebice (Český Krumlov)        Nad obcí přeletěla americká letadla.

6.

Netřebice (Český Krumlov)        Nad obcí přeletěla americká letadla.

 

Tábor      Konala se protikomunistická přednáška H.Teskaniho na téma „Aktuální politické problémy dneška“.

 

Nedabyle (České Budějovice)    Bylo nasazeno 20 kladenských dělníků na stavbě železniční výhybky.

9.

Čimelice (Písek)   Přijel zvláštní vlak s transportem evakuovaných uprchlíků před postupující frontou. Ve škole bylo ubytováno 6 mužů, 52 žen a 62 dětí.

 

Čtyři Dvory (Č.Budějovice)       Správa obce vyhlásila zákaz stěhovat se z jednoho bytu do druhého.

12.

Humpolec (Pelhřimov)    Městem prošly transporty uprchlíků z Polska.

13.

Bechyně (Tábor)   Přijelo velké množství uprchlíků z Maďarska a Rakouska. Ubytovali se v Kamenném dvoře.

 

Horní Ves (Pelhřimov)    Okresní úřad Kamenice nad Lipou žádal obec, aby se zavázala dodat 2 vagóny chlebového obilí.

 

Černovice (Tábor)           Přijela silná posádka SS.

15.

Planá nad Lužnicí (Tábor)     Městem projela kolona sovětských zajatců.

 

Veselí nad Lužnicí (Tábor)   Žáci místní školy dostali příkaz sbírat ilegální letáky, které se objevily v ulicích města.

15. – 19.

Lnáře (Strakonice) Přijelo 137 německých uprchlíků. Ubytovali se ve škole.

16.

Vodňany (Strakonice)      Dopoledne. Několik set uprchlíků ze Slezska projelo městem.

17.

Nedabyle (České Budějovice)    Přijela skupina „národních hostí“. Ubytovali se ve škole.

18.

Strunkovice n/Blanicí (Prachatice)           Přijel první transport německých žen a dětí z Horního a Dolního Slezska.

 

Strunkovice n/Blanicí (Prachatice)           Přijeli první němečtí uprchlíci  (70 osob) a ubytovali se ve škole.

 

19.

Lomnice n/Lužnicí (J. Hradec)         Zaměstnanec obecního úřadu poslouchal Londýn, ale zapomněl vypnout reproduktory místního rozhlasu. Občané to považovali za signál k povstání a vyšli se zbraněmi do ulic.

 

Veselí n/Lužnicí (Tábor)         Vyhlášena sbírka pro české dělníky v „říši“.

 

Protivín (Písek)     Město vyhlásilo sbírku „Národ svým dělníkům  (trvala do 3. března).

20.

Český Krumlov            Ve městě se objevil leták „Hlas lidu a čs. partyzánů“ s výzvou k přípravě revoluce.

 

Kamenný Újezd (Č. Budějovice)         Část školy obsadili totálně nasazení dělníci.

 

Humpolec  (Pelhřimov)   Německá policie zatkla větší množství lidí, převážně českých učitelů.

21.

Jindřichův Hradec     Přijel vlak s německými uprchlíky ze Slezska. Byli umístěni v obecných školách ve Svatojánské ulici a na Příkopech.

 

Bechyně  (Tábor) Město provedlo sbírku starého šatstva pro dělníky nasazené v říši.

22.

Netřebice  (Český Krumlov)      Protektorátní správa vyhlásila zákaz rozšiřování zpráv o mrtvých z transportů politických vězňů.

 

Humpolec  (Pelhřimov)   Městem prošel transport uprchlíků v počtu 78 osob.

23.

Vacov  (Prachatice)          Ve škole se ubytovala skupina německých uprchlíků.

 

Bavorov  (Strakonice)     Nízko nad městem přeletěla skupina amerických letadel.

 

Prachatice          U Prachatic rozstřílela americká letadla stroj u nákladního vlaku.

 

Ševětín  (České Budějovice)       Vyklizena škola pro německé uprchlíky.

 

24.

Dírná  (Tábor)        Němečtí uprchlíci obsadili školu.

 

Netřebice  (Český Krumlov)      Konala se porada starostů a velitelů četnických stanic z okolí o problémech německých vystěhovalců.

 

Kamenice n/Lipou (Pelhřimov)         Hromadné útěky německého obyvatelstva před postupem východní fronty.

 

Mladá Vožice  (Tábor) Vznikl RNV.

 

24. – 25.

Křemže  (Český Krumlov)           Jednotka Wehrmachtu obsadila budovu české školy.

26.

Veselí n/Lužnicí (Tábor)         Vyklizena škola pro tzv. národní hosty.

 

České Budějovice      Němečtí uprchlíci zabrali budovu reálného gymnasia.

27.

Malšice  (Tábor)   Přišli němečtí uprchlíci z Horního Slezska.

 

Sepekov  (Písek) Dopoledne přijeli váleční uprchlíci v počtu 207 osob.

 

Veselí n/Lužnicí (Tábor)         Přijel transport uprchlíků. Ubytovali se ve škole.

 

28.

Ševětín  (České Budějovice)       Přijelo 136 německých uprchlíků.  (Zůstali zde až do května).

 

Bez přesného data:

Protivín  (Písek)   Počátek února. Přišlo 300 uprchlíků ze Slezska.

 

Tábor          Počátek února. Městská správa vyzvala ke sběru šatstva pod heslem „Národ svým dělníkům“.

 

Pelhřimov            Polovina února. Vlasovci a němečtí uprchlíci odešli z města.

 

Bechyně  (Tábor)  Druhá polovina února. Ve městě se soustředilo 1 500 německých uprchlíků.

 

Vacov  (Prachatice)           Členové Nivy přestřihli elektrické vedení na Javornickou chatu, kde byla ubytována skupina Hitlerjugend.

 

Český Krumlov            Městská správa vydala nařízení, aby se obyvatelstvo zúčastnilo opevňování města.

 

Počátky  (Pelhřimov)       Do města přišla jednotka SS. Ustavila se skupina jako základ příštího NV.

 

Kamenice n/Lipou  (Pelhřimov)        Přišla jednotka německého vojska. Usídlila se v hlavní školní budově.

 

Mladá Vožice  (Tábor)  Ustavil se RNV.   (Předseda Hugo Božek).

 

Blatná  (Strakonice)          Přijel první transport německých uprchlíků z Horního Slezska.

 

Třeboň (Jindřichův Hradec)          Několikeré přelety svazu anglo-amerických bombardovacích letadel.

 

České Budějovice      Konec února. Němečtí vojáci vykonali přípravy k podminování elektrárny a plynárny.

 

Rožnov (České Budějovice)         Obcí projel „vlak smrti“. Při kolejích zůstalo 5 mrtvých.

 

Tábor          Konec února – začátek března. Ve městě se objevili první transporty „národních hostí“. Zatčeni 2 parašutisté  (M. Tabalc a P. Tundra).

 

Hluboká n/Vltavou (Č. Budějovice)  Únor – duben. Městem procházely transporty maďarské armády a uprchlíků z východního Německa.

 

Popelín (Jindřichův Hradec)        Objevili se první němečtí uprchlíci v obci.

 

Jindřichův Hradec     Skupina „Komunistická mládež“ vydala letáky k teoretickému vzdělání dělnictva.

 

České Budějovice      B. Růžička přivezl z Prahy ilegální výtisk Rudého práva s článkem Jana Švermy o národních výborech, který jej a jeho skupinu spolupracovníků bezprostředně inspiroval k založení NV.

 

Čkyně (Strakonice)            Strakonická skupina Předvoje položila základy ke vzniku RNV.

O autorovi: prof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc. (17. 3. 1936 - 31. 12. 1998)

Narodil se v Českých Budějovicích - Suchém Vrbném. V roce 1955 absolvoval Pedagogickou školu Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích a v roce 1965 Filozofickou fakultu UK v Praze, obor české dějiny a pomocné vědy historické. 

Po studiích pracoval jako učitel, archivář a jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po okupaci v roce 1968, kterou odsoudil, ještě krátce pracoval jako historik v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.  V 70. a 80. letech však nemohl ve svém oboru realizovat, mohl pracovat pouze v dělnických profesích, ač byl fyzicky viditelně handicapovaný. Ke svému oboru se mohl vrátit až v roce 1990, kdy spolu s Vilémem Prečanem zakládal Ústav pro soudobé dějiny a vrátil se ke své milované historii. Stál u zrodu rozsáhlé monumentální edice Prameny k dějinám československé krize, je autorem mnoha publikací, například Na demarkační čáře - americká armáda v Čechách v roce 1945. V roce 1997 byla Jindřichu Peckovi udělena Cena Akademie věd ČR.

 

Úvodní foto (sken+ koláž) použita obálka publikace "Ten májový čas 1945". 

 

Zdroj: 
Konec války v jížních Čechách - Kronikářské zápisy z období ledna až května 1945, České Budějovice 1970