75. výročí osvobození I.: Historický exkurz časových událostí v Jihočeském kraji tak, jak je zaznamenaly kroniky obcí a měst - leden 1945

7. 4. 2020

Vážení čtenáři, Jč KV KSČM připravil na pokračování svůj skromný příspěvek k 75. výročí vítězství ve Druhé světové válce a osvobození naší vlasti od okupace nacistickým Německem.

Historická výročí se už tradičně stala nejmasovější školou národních dějin. Dávají podnět k zamyšlení nad základními otázkami geneze naší přítomnosti. Konec druhé světové války a osvobození od fašismu je třeba si nejen připomínat ve sváteční dny začátkem května, ale brát je v souvislosti jako poučení ze složitých dějinných událostí, jako ohromnou lekci a poučení i pro současnou společnost. Bylo by totiž vrcholně naivní domnívat se, že by lidé podobných hrůz už nikdy nebyli schopni. Můžeme to vidět dnes a denně v televizi i v některých dalších mediích. Je velice tragické, že se záměrně překrucuji události a historická fakta. To, že se už neslaví státní svátek v den, kdy skutečně skončila, tedy 9. května, bourají se a haní pomníky sovětských vojáků, kteří položili život za osvobození Československa, to vše jen ukazuje, jaké manipulaci jsme opět podrobováni.

Konec druhé světové války a osvobození od fašismu je třeba si nejen připomínat ve svátečních májových dnech, ale připomenout si také dějinné události, které osvobození předcházely. Proto se naše redakce rozhodla zprostředkovat našim čtenářům na pokračování po jednotlivých měsících hlavní události obcí a měst Jihočeského kraje tak, jak je zaznamenali čeští kronikáři na sklonku války.

L E D E N 1945

1.

České Budějovice  Kolem poledne proletěly nad městem silné svazy amerických letadel.

2.

Veselí nad Lužnicí (Tábor)   Vyhlášena pracovní povinnost na odklízení sněhu.

 

Častrov (Pelhřimov)         Zesílení místního četnictva ze 2 na 13 mužů.

3.

Humpolec (Pelhřimov)  Přišlo 148 německých uprchlíků z Maďarska.Ubytovali se v Sokolovně.

4.

Suché Vrbné (České Budějovice)        Provedena neúspěšná sbírka pokrývek pro dělníky nasazené k opevňovacím pracím v Protektorátu.

5.

Malčice (Tábor)    Za nádražím nouzově přistálo německé letadlo  (odlétlo 10.1.).

6.

Tábor      Sociální pomoc Protektorátu uspořádala sbírku přikrývek. Zároveň se evidovaly krumpáče a rýče pro opevňovací akce.

7.

Pelhřimov       Do města přišel oddíl SS a ubytoval se v budově gymnasia.

 

Jindřichův Hradec   Transport 48 Čechů z J. Hradce odjel do Hustopeče nad Bečvou na opevňovací práce. Jiná skupina odjela do Burgenlandu

9.

Pelhřimov       Policie provedla v okolí města kontrolu osobních průkazů za asistence jednotky SS.

 

Netřebice (Český Krumlov)        Osm mladých lidí  (roč. 1926-1928) odjelo na zákopové práce v okolí Brna.

 

Tábor      Zrušeno pravidelné vyučování. Školy zabrány pro válečné účely.

10.

Kamenice nad Lipou (Pelhřimov) – Okupační správa nařídila soustředit koně a saně k odvozu dřeva, určeného k válečným účelům.

 

Týn nad Vltavou (České Budějovice) – Z Prahy přichází letáky s výzvou k utvoření RNV.

12.

Strunkovice nad Blanicí (Prachatice) – Na okrajích města začaly zákopové práce.

16.

Strakonice      Tajná cesta Edmonda Trachty do Prahy. Vezl s sebou čisté občanské průkazy pro potřeby ilegální organizace.

18.

Nová Hospoda (Písek) Byl zatčen partyzánský velitel Vezděněv.

19.

Pelhřimov       Gestapo zatklo bývalého četnického strážmistra Josefa Holana a jeho syna.

 

Strakonice          V Praze byl zatčen velitel strakonické odbojové skupiny Edmond Trachta

20.

Strakonice      Zatčen člen tzv. silného trojlístku  (Suk).

 

Písek      Proběhlo poslední zatýkání v řadách ilegálních skupin mládeže na Písecku.

21.

Suché Vrbné (České Budějovice)        Obecní úřad zveřejnil vyhlášku o povinnosti spolupracovat s „říší“.

23.

Humpolec (Pelhřimov)    Gestapo zatklo faráře Surého, školního inspektora Klašku a obchodníka Jana Maláta.

Tábor      5 hodin ráno. Nádražím projel transport smrti z Osvětimi do Dachau. 3 vězňové, kteří se pokusili o útěk byli zastřeleni.

24.

Tábor      Vedoucí veřejné osvětové služby v Táboře podal žádost o propůjčení divadla na přednášku H. Teskaniho proti bolševismu.

25.

České Budějovice   8.08 hod. Průjezd transportu smrti po trase České Budějovice – Horní Dvořiště.  (Vlak č. 92420 s 37 vagóny, asi 3000 vězňů holandské, belgické, francouzské, polské a české národnosti z Osvětimi do Mauthausenu. V 11,32 se vlak vrátil do Č. Budějovic a pokračoval zpět ve směru na Prahu. Vězňové byli 7 dní bez jídla. Podél trati zanecháno mnoho mrtvých).

 

Netřebice (Český Krumlov)        Obcí projížděl transport smrti z Osvětimi do Mauthausenu. Na katastru obce zůstalo pět, při trati do Horního Dvořiště sto mrtvých.

 

Kamenný Újezd  (Č. Budějovice)        10.42 hod. Projížděl „vlak smrti“ č. 92420    (3 000 vězňů z různých koncentračních táborů do Mauthausenu).

 

Hluboká n.Vltavou (Č. Budějovice)  Projížděl transport smrti. Na trati zůstali 4 mrtví, jejichž totožnost nebyla zjištěna.

 

Kamenice n/Lipou (Pelhřimov)         Němci vydali zákaz vaření piva a zásoby pivovaru zabavili.

26. – 27.

Soběslav (Tábor), T á b o r         Směrem na Č. Budějovice projížděl transport smrti. Okupační správa nařídila povinný odvod dopravních vozidel.

 

 

27.

Humpolec (Pelhřimov)    Pro spolupráci s partyzány byli zatčeni faráři Vosmik a Vojtěch Kavřík.

 

České Budějovice      Projížděl ve směru Č. Budějovice – Horní Dvořiště transport smrti.

 

Mirkovice (Písek)            Přišel rozkaz vyklidit a připravit školu pro potřeby německých uprchlíků.

28.

Tábor      Z popudu veřejné osvětové služby byl uspořádán koncert pro táborské dělníky a zaměstnance.

 

České Budějovice   Směrem na Horní Dvořiště projížděl transport smrti.

29.

Prachatice      Přijel sanitní vlak s 300 těžce raněnými vojáky.

 

České Budějovice   Ve směru na Horní Dvořiště projížděl transport smrti.

30.

Písek      Německé vojsko zabralo pro své účely poslední školní budovu.

31.

Strakonice      Přijela skupina německých uprchlíků z východu. Byli soustředěni ve městě a odtud rozesláni do okolních vesnic.

 

Bez přesného data:

Vodňany (Strakonice)      Německá posádka zabrala budovu dívčí školy. Počátek ledna. Začal se formovat jeden z partyzánských oddílů skupiny Šumava II.

 

Bechyně (Tábor)   Počátek ledna. Oddíl SS obsadil část Libušínských lázní a na věži instaloval rádiovou stanici.

 

Rožnov (České Budějovice)         Počátek ledna. Vznikl tříčlenný RNV.

 

České Budějovice      Projížděl transport Židů z Osvětimi do Mauthausenu.

 

Týn nad Vltavou (Č. Budějovice)       Vznikl Okresní revoluční národní výbor.

 

Brloh (Český Krumlov)      Proběhly úpravy k ustavení revolučních národních výborů v obcích Brloh a Nová Ves.

 

Český Krumlov            Město zaplavili národní hosté. Vyskytli se i infekční choroby.

 

Čimelice (Písek)   Říšský pověřenec nařídil předat školní budovu německým uprchlíkům.

 

Horní Planá (Český Krumlov)   Obec obsadil prapor Volkssturmu, v jehož čele stál lesní správce Hans Stark.

 

Častrov (Pelhřimov)         Konala se tajná schůze místní organizace KSČ.

 

Horní Ves (Pelhřimov)    Leden – duben. Obec zorganizovala úkryt obilí a mouky před hospodářskou kontrolou.

 

Vacov (Prachatice)            Vytvořila se místní skupina ilegální organizace Niva.

 

Chotýčany (České Budějovice) Nádražím projel vlak smrti. Na katastru obce bylo naloženo 11 obětí.

 

Lomnice n/Lužnicí (J. Hradec)         Do města přišli maďarští vystěhovalci z Bačky.

 

Pelhřimov            Konec ledna. Do města přišla početná skupina Vlasovců.

 

Písek           Mladí komunisté skupiny „Lenin“ navazovali spojení s těmi, kteří se vraceli z koncentračních táborů.

 

Planá n/Lužnicí (Tábor)          Protektorátní správa vyhlásila povinnost odevzdat nářadí pro zákopnické práce.

 

Soběslav (Tábor) Konec ledna. Městem procházeli uprchlíci z Horního Slezska.

 

Jindřichův Hradec     Tlamsova ilegální skupina s důstojníky Exnatem, Stejskalem a Regentíkem navázala spojení se Stibůrkovou skupinou na Javořici a se skupinou Blaník v Jihlávce.

 

Prachatice          Pošta odmítla přijímat balíčky do říše a do Rakouska s odůvodněním, že je zastavena doprava. Ve škole se ubytovali ranění vojáci z maďarské a slovenské fronty. Přibývalo vojenských a civilních transportů.

 

Písek           Písek se stal krajským centrem ilegálního hnutí mládeže.

 

Mirotice (Písek)    Konec ledna. Malá partyzánská skupina Ladislava Kučery se rozšířila na 30 členů.

 

Bavorov (Písek)    Na příkaz okresního úřadu v Písku byla provedena evidence paliva, žentourů, ručních mlátiček, lopat, rýčů a krompáčů pro válečnou potřebu. 13 mladých lidí odešlo na zákopnické práce na Moravu.

O autorovi: prof. PhDr. Jindřich Pecka, CSc. (17. 3. 1936 - 31. 12. 1998)

Narodil se v Českých Budějovicích - Suchém Vrbném. V roce 1955 absolvoval Pedagogickou školu Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích a v roce 1965 Filozofickou fakultu UK v Praze, obor české dějiny a pomocné vědy historické. 

Po studiích pracoval jako učitel, archivář a jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po okupaci v roce 1968, kterou odsoudil, ještě krátce pracoval jako historik v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.  V 70. a 80. letech však nemohl ve svém oboru realizovat, mohl pracovat pouze v dělnických profesích, ač byl fyzicky viditelně handicapovaný. Ke svému oboru se mohl vrátit až v roce 1990, kdy spolu s Vilémem Prečanem zakládal Ústav pro soudobé dějiny a vrátil se ke své milované historii. Stál u zrodu rozsáhlé monumentální edice Prameny k dějinám československé krize, je autorem mnoha publikací, například Na demarkační čáře - americká armáda v Čechách v roce 1945. V roce 1997 byla Jindřichu Peckovi udělena Cena Akademie věd ČR.

 

Úvodní foto (sken+ koláž) použita obálka publikace "Ten májový čas 1945". 

Zdroj: 
Konec války v jížních Čechách - Kronikářské zápisy z období ledna až května 1945, České Budějovice 1970