Kdo pravdu říká, hlavu si rozbíjí

6. 7. 2016

Přátelskou besedou s obyvateli Táborska začalo středeční setkání k uctění 601. výročí upálení mistra Jana Husa Pintovka 2016.

»Byl bych rád, abychom Husa vnímali nejen jako ikonu, ale i jako člověka,« uvedl místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš. Lidé si dodnes Husa váží pro jeho názor, že lidé mají mít rovnou šanci na život a nad nimi nemá stát žádná mocenská instituce. »Nečekejme na Mesiáše, začněme u sebe,« odpověděl Dolejš na dotaz, zda v politice máme člověka Husova formátu, vůdce, za nímž by lidé spontánně šli. »Pokud se svět ve 21. století oproti století patnáctému má změnit, má démos, lid, reálnější nástroje, aby mohl vládnout.« Na rozdíl od tehdejší doby chceme království nebeské už tady na Zemi, připomněl Dolejš.

»Kdo pravdu říká, hlavu si rozbíjí,« připomněl poznání mistra Jana Husa, k němuž dospěl v závěru svého života, emeritní farář Československé církve husitské Rostislav Kotrč. Jako nezávislý jsem na požádání svých farníků kandidoval na kandidátce KSČM v komunálních volbách a záhy jsem byl vyhozen, připomněl. Není pravda, že lidé byli morálnější než dnes, i když můžeme mít takový dojem. To, s čím se dnes setkáváme my, se selháním práva a lidských hodnot, Husa tehdy vedlo k tomu, že se odvolával ke Kristu. Nebylo už ke komu jinému se odvolat, posteskl si Kotrč.

Místopředseda ÚV KSČM Josef Skála připomněl již nežijícího Miloslava Ransdorfa, jenž se minulého ročníku Pintovky ještě zúčastnil. I na základě jeho myšlenek by mohla vzniknout neformální platforma spolupráce s pokrokově smýšlejícími činiteli různých církví, kteří se s komunistickou stranou shodují na tématech sociální spravedlnosti a boje proti válce. Skála připomněl i rodící se iniciativu pro vznik Knihovny Miloslava Ransdorfa. Měla by ji mít na starosti Nadace Miloslava Ransdorfa. Nejde jen o knihy, které po něm zůstaly – desetitisíce svazků – ale o celé jeho dílo, které svým významem přesahuje hranice radikální levice i hranice České republiky. Chceme, aby tento subjekt měl i své filiálky v jednotlivých regionech, řekl Skála.

»Má to jeden háček,« navázal předseda Jihočeského krajského výboru KSČM Petr Braný. Lidé dnes málo čtou. Když, tak chtějí krátký, jasný příběh. Ale, jak Ransdorf říkal, filozofické debaty se nedají dělat kouřovými signály indiánů. Máme program, který se z osmdesáti pěti procent shoduje s uvažováním prostých lidí, ale oni to nevstřebají. Asi to nepodáváme tak, jako to uměl Hus. Moc to sofistikujeme, říkáme to moc složitě, předbíháme, nebo jsme zase ve vleku událostí. Máme problém v komunikaci. To je velké poučení od Husa.

Ivan Kratochvíl, podplukovník v záloze, připomněl význam husitství jako vrcholu válečného umění na našem území. Husité nikdy nebyli poraženi nepřáteli, byli poraženi zase husity. Husitství bylo vzepětím lidu a geniálního vojenského vůdce, uvedl Kratochvíl, jenž se besedy zúčastnil jako představitel vznikající iniciativy vojáků v záloze.

Diskusi, stejně jako celý program, moderovala dlouholetá spolupracovnice Miloslava Ransdorfa Helena Suchá, organizaci setkání vzal na svá bedra předseda táborských komunistů Ladislav Šedivý, který se účastníkům setkání ve druhé části programu představil též jako kandidát KSČM do Senátu ve volebním obvodu č. 13 – Tábor spolu s kandidáty KSČM do jihočeského zastupitelstva.

Autor: 
Jiří Nussberger, foto: vítr+Valešová
Zdroj: 
www.kscm.cz

Fotogalerie